Odvážná Irene Gut Opdyke: Zaplatila vlastním tělem za ukrytí 12 Židů ve vile nacistického pohlavára

Záchrana před nacisty: Irene Gut Opdyke vyměnila své tělo za úkryt pro 12 Židů
Zdroj: Wikimedia Commons, Public domain

Pro polskou zdravotní sestru Irene Gut Opdyke byla druhá světová válka peklem. Stala se terčem sexuálního útoku, zatýkání ze strany Němců i Rusů a prošla brutálními výslechy. Přesto v sobě našla dostatek sil, aby zachránila dvanáct Židů. Rozhodla se je ukrýt ve vile německého majora, u kterého posluhovala. Jednoho dne je ale odhalil...

Kamil Šivák
Kamil Šivák 08. 01. 2023 16:00

Irene později vyprávěla své dceři, že když dojde k tomu, že někdo potřebuje nutně pomoc, není čas přemýšlet nad tím, jaké to bude mít následky. V ten okamžik je potřeba rychle reagovat, a hlavně jednat. A to Irene rozhodně udělala.

Zachránkyně Židů

Irene Gut Opdyke se měla narodit v roce 1922 v malé polské vesnici. V šestnácti letech začala studovat ošetřovatelství. O rok později se již ocitla ve válečné vřavě. Spolu s několika svými kamarádkami totiž vstoupila do polské armády. „Zdálo se mi to neskutečné, jako bych byla ve snu," uvedla ve svých pamětech s názvem In My Hands. Sen se však záhy změnil v krutou realitu, když byla zajata ruskými vojáky. Zbili ji, znásilnili a poslali pracovat do nemocnice. Zůstala tam do té doby, dokud jí výměna zajatců neumožnila vrátit se do Polska.

V nacisty okupované vlasti začala pracovat v továrně na munici, která dodávala zbraně na německou frontu. Jednoho dne však přímo na pracovišti omdlela. Zmohly ji chemické výpary. Vedení podniku ji raději přesunulo do kuchyně, kde podávala jídlo nacistickým vojákům. Když jednoho dne vyřizovala pracovní pochůzku, všimla si, jak jeden esesák násilím srazil na zem dítě. V tu chvíli se rozhodla, že musí Židům pomoci. A to za každou cenu.

Hrdinský čin záchrany

Irene byla brzy přemístěna do města Tarnopol, kde podávala jídla dalším německým vojákům. Tam se rovněž spřátelila se 12 Židy, kteří Němcům prali uniformy. Jakmile Irene zaslechla, že se důstojníci baví o vyhlazení ghett, varovala své přátele. Ti tuto zprávu rozšířili mezi další lidi. Spousta z nich se ještě dokázala včasným útěkem zachránit. Těm, co nechtěli, nebo nemohli odejít, začala nosit potraviny.

S postupným zpřísňováním pravidel začala podnikat odvážnější kroky. V roce 1943 využila propustku od německého majora Eduarda Rügemera, pro něhož pracovala, a pomohla šesti Židům utéct z lesa a schovat se ve vagónu, dokud se nedostali do bezpečí. S příchodem takzvaného Judenfrei se rozhodla, že musí pomoci i svým přátelům z prádelny. A k tomu jí opět dopomohl "její" major Eduard Rügemer.

Úkryt před nacisty

Požádal ji, zda by v jeho vile nezačala pracovat jako hospodyně. Irene došlo, že vila nacistického pohlavára bude tím nejlepším možným úkrytem. Vždyť, kdo by ji kontroloval? Své přátele ukryla na půdě a ve sklepě. Jenomže po devíti měsících bylo tajemství prozrazeno. Major byl bez sebe vzteky, ale souhlasil s tím, že bude mlčet, když se stane jeho milenkou. Podvolila se mu. Bylo to těžké, ale zachránila tím 12 lidských životů.

S postupem sovětských sil se začali Němci pomalu stahovat. V květnu roku 1944 se Irene a uprchlíkům podařilo utéct do nedalekého lesa. Tam se jednomu páru dokonce narodilo zdravé dítě, což Irene považovala za tu největší odměnu. O pět let později emigrovala do USA. Až tam doopravdy poznala, jak moc lidem pomohla. Jednou k ní v New Yorku přišel muž a řekl jí: „Nepamatujete si mě, ale onehdy jste mi do lesa přinesla boty."

Když v roce 1974 uslyšela hovořit popírače holocaustu, rozhodla se cestovat po USA a šířit osvětu, aby se již nic podobného nemohlo opakovat. „Stala se morálním kompasem pro desítky tisíc dětí," řekl po její smrti v roce 2003 rabín Haim Asa.

Zdroje informací:

Wikipedia.org: Irene Gut Opdyke

Allthatsinteresting.com: The Story Of Irene Gut Opdyke, The Polish Nurse Who Saved Countless Jewish Lives During The Holocaust

Leona Machálková touží po nové lásce: O deset let mladšího bych zvládla, chci ještě něco zažít

Leona Machálková touží po nové lásce: O deset let mladšího bych zvládla, chci ještě něco zažít

Související články

Další články