Když se řekne mim, většina lidí si představí drobnou postavičku s bílou barvou na obličeji, která důmyslnými pohyby vypráví nějaký příběh. Tento popis by platil i na Francouze Marcela Marceaua, který se stal světově proslulým. On však ukrýval ještě jednu stránku, byl totiž válečný hrdina.
Marcelovo mimické umění se zrodilo během působení v odboji. Právě výrazy jeho tváře mnohokrát udržely v tichosti židovské děti, se kterými utíkal před nacistickými hlídkami až ke švýcarským hranicím, kde byly konečně v bezpečí.

Sedmnáctiletá hrdinka: Nacisti ji ani mučením nepřiměli zradit partyzány, skončila na šibenici
Raný život Marcela Marceaua
Rodiče Marcela Marceaua patřili k milionům východoevropských Židů, kteří se rozhodli odejít na západ za vidinou lepší životní úrovně. Když zrovna nepomáhal otci v řeznictví, rozvíjel svůj divadelní talent. V pěti letech objevil Charlieho Chaplina, který se pro něho stal idolem. Od té doby snil o tom, že i on jednou stane před publikem.
Když v roce 1940 napadli Francii nacisté, bylo mu pouhých 17 let. O rok později se přidal k odboji, Nejprve falšoval dokumenty, pak ho přiřadili do skupiny, která měla za úkol převádět židovské děti do Švýcarska.

Dojemné příběhy hrdinů: Obětovali sami sebe, aby zachránili životy jiným
Nebojácný Marcel Marceau
S vyděšenými dětmi se musí jednat opatrně. Když se Marcel vydával za skautského vedoucího, který jde s dětmi na procházku v lese, nevypadalo by moc dobře, kdyby celou dobu plakaly. Jenomže jak je uklidnit? Právě tehdy ho napadlo, že začne používat mimiku. Bavil je, tiše s nimi komunikoval a vyhýbal se německým hlídkám. Pak už jen stačilo dojít ke švýcarské hranici, kde čekal další člověk.
Díky tomu zachránil víc než sedmdesát dětí, které by jinak skončily v koncentračních táborech. Jednou prý dokonce narazil na třicet německých vojáků. Myslel si, že je s ním amen a nevyhne se zajetí. Pak jim ale zkusil naznačit, pouze řečí těla, že je průzkumníkem velké francouzské jednotky. Pokud se chtějí vyhnout jatkám, měli by ustoupit. Poslechli ho…

Válečná psí hrdinka: Doga Juliana zneškodnila bombu Luftwaffe neobvyklým způsobem
Poslední dny druhé světové války
V srpnu roku 1944 byli Němci vyhnáni z Paříže. Marcel Marceau se konečně mohl vrátit do hlavního města, kde ho čekala pozice styčného důstojníka mezi ozbrojeným odbojem a armádou generála Pattona. I k němu se pak začaly donášet zkazky o legračním francouzském mimovi, který uměl napodobit téměř jakoukoli emoci, situaci nebo reakci. Své první vystoupení tak měl Marceau před 3000 americkými vojáky.
„Po válce jsem nechtěl mluvit o svém osobním životě. Ani o tom, že můj otec zemřel v Osvětimi. Plakal jsem pro něho, stejně jako pro ostatní miliony lidí, kteří přišli o život,” řekl jednou Marcel Marceau. A tak se zrodil hrdina Bip, s křídově bílou tváří a růží za kloboukem. Díky tomu se mim dostal na světová pódia. Svému umění se věnoval více než padesát let. A jen málokdo přitom věděl, že kdysi udatně bojoval proti nacismu…
Zdroje informací:
Wikipedia.org: Marcel Marceau
Allthatsinteresting.com: How French Mime Marcel Marceau Got His Start Smuggling Jewish Children To Safety During The Holocaust