Holokaust: Před 77 lety začala deportace Židů z varšavského ghetta. Řev, hrůza a smrt byly na denním pořádku

Od listopadu 1939 začaly vycházet protižidovské výnosy, které nařizovaly označení Židů a jejich obchodů, zamezovaly dispozici s jejich majetkem a diskriminovaly je v mnoha dalších ohledech.
Zdroj: Youtube
Před druhou světovou válkou byla Varšava se svými 375 tisíci židovskými obyvateli druhým největším židovským centrem na světě.Židé ve Varšavě tvořili 29, 1 % obyvatelstva. Po přepadení Polska německou armádou musela Varšava 28. září 1939 kapitulovat a následujícího dne do města vstoupily německé jednotky. Židé byli od té chvíle vystaveni diskriminaci, byli přepadáváni na ulicích i ve svých bytech či obchodech a byli odvlékáni na nucené práce. Snadným cílem terorizování se nezřídka stávali pobožní Židé, odlišní svým oděvem a vzezřením.+ 6 fotek+ 7 fotek

Varšavské ghetto bylo založeno na základě nařízení guvernéra varšavského distriktu Ludwiga Fischera ze dne 2. října 1940. Všichni Poláci, kteří žili v oblasti, kde mělo ghetto vzniknout, byli nuceni se do 31. října vystěhovat. Naopak Židé, kteří žili mimo plánované ghetto, se tam museli přestěhovat.

Petra Járková
Petra Járková 22. července 2019

Za vysokou zdí

Varšavské ghetto nebo také „židovská čtvrť ve Varšavě“ bylo zřízeno německou okupační správou v roce 1940 a postupně obehnáno zdí. Do něj bylo násilně sestěhováno asi 450 000 Židů, kteří museli žít na prostoru 2,6 km² a nesměli oblast opouštět.

Hranice ghetta

Hranice ghetta se během jeho existence několikrát změnily. Později při jeho zmenšování bylo rozděleno na dvě části – tzv. Velké a Malé ghetto. Spojeny spolu byly pouze dřevěným mostem, jenž přetínal ulici Chłodna na rohu s ulicí Żelazna.

Hlad a bída

Vinou extrémního přelidnění a nedostatečného zásobování zde docházelo k četným úmrtím v důsledku hladu a epidemií, navzdory ojedinělým aktivistům z řad Poláků, kteří se pokoušeli Židům v ghettu pomáhat a pašovali do něj potraviny a léky.

Deportace Židů 

První velká vysidlovací akce byla zahájena 22. července 1942. SS-Sturmbannführer Hermann Höfle, jenž měl na starosti vysídlení ghetta, tehdy přišel v doprovodu funkcionářů SS za předsedou varšavského Judenratu, aby mu sdělil, že Židé z ghetta budou deportováni dále na východ.

Pošpiněná svatováclavská koruna, kletba a atentát: Pozadí smrti nacistické stvůry Heydricha
Mohlo by Vás zajímat:

Pošpiněná svatováclavská koruna, kletba a atentát: Pozadí smrti nacistické stvůry Heydricha

Výjimky

Od tohoto dne musela židovská rada každý den připravit 6000 osob k transportu na nástupní stanoviště na okraji ghetta. Výjimkami, na něž se odsun nevztahoval, měli být pouze dělníci v německých továrnách s platnými pracovními povoleními, židovská pořádková služba, pacienti a zaměstnanci nemocnic, členové Judenratu a jejich rodiny.

Vyhlazovací tábory

Do konce roku 1942 bylo z Varšavy do vyhlazovacích táborů odvezeno asi 300 000 obyvatel ghetta. Další vysidlovací akce byla uskutečněna ve dnech 18.–22. ledna 1943. Do Treblinky bylo tehdy odvezeno asi 6 000 osob. Během této akce došlo k prvnímu odporu židovských organizací v ghettu.

Povstání

Vědomí neodvratné smrti přivedlo část obyvatel ghetta k tomu, že se v poslední fázi deportace a navzdory absolutně nedostatečné výzbroji a nulové šanci na vítězství rozhodli postavit na odpor. 19. dubna 1943 s plnou silou vypuklo povstání varšavského ghetta. Po jeho potlačení a odvezení posledních Židů nařídil Hitler srovnat ghetto se zemí.

NA ZÁBĚRY Z ŽIDOVSKÉHO GHETTA SE PODÍVEJTE V GALERII:

Sexuoložka Laura Janáčková: Žena po pětatřicítce utáhne muže hlavně na vaření, atraktivita začíná klesat

Sexuoložka Laura Janáčková: Žena po pětatřicítce utáhne muže hlavně na vaření, atraktivita začíná klesat

Další články