Šestiletý hrdina II. světové války: Sirotek Sergej Aleškov se vyznamenal v bitvě u Stalingradu

Podle magazínu Russia Beyond pocházel Sergej z vesnice Gryn v Kalugské oblasti a v létě roku 1942 se z něj stala sirota. O otce přišel ještě před válkou, Němci mu pak přímo před jeho očima popravili matku i bratra kvůli tomu, že spolupracovali s partyzány. Šokovaný a osamocený Sergej se toulal lesem, vůbec netušil, co má dělat a kam jít.

Mohlo by Vás zajímat:

Nejodvážnější voják druhé světové války: Měřil 165 cm, sotva mu rašil knírek a ženy ho milovaly

Chlapec v Rudé armádě

Šestiletého Sergeje, vyhublého a hladového, objevila průzkumná skupina 142. gardového střeleckého pluku Rudé armády. I když se takové děti obvykle snažili dopravit do válečných sirotčinců, Sergeje se vojáci rozhodli zachránit sami a velitel pluku Michail Vorobjov jej oficiálně přijal do armády.

#SabiasUnDato El niño ruso de seis años que luchó como soldado en la Segunda Guerra Mundial. Seryozha Aleshkov recibió la medalla al mérito en el combate, e incluso fue "ascendido" al rango de teniente junior. pic.twitter.com/FvQnCpf3Gd

— 🧠SABÍAS UN DATO ™ (@sabiasundato_o) July 20, 2021

Malý chlapec se stal jakýmsi kurýrem, roznášel noviny a dopisy jednotkám a pokyny od velitelství. Když jednoho dne na pochůzce objevil německé průzkumníky ukryté v seníku, rychle zalarmoval své spolubojovníky a ti je zlikvidovali.

Sergej se ukázal být přínosem i navzdory svému nízkému věku. A to na něj ty nejtěžší zkoušky ještě čekaly. Ještě v roce 1942 byl jeho pluk převelen do Stalingradu, kde si chlapec dokonce vysloužil medaili Za bojové zásluhy. Michail Vorobjov, který se stal jeho adoptivním otcem, byl během ostřelování pohřben pod troskami. Sergej se ho nejdřív pokusil vykopat sám, jenže neuspěl. Pak vyrazil pro pomoc a starší vojáci Vorobjova vyhrabali. Byl šokován a zraněn, ale přežil.

Mohlo by Vás zajímat:

Medvědí desátník Wojtek: Mazel, který miloval zápasy, tulení a pivo

Smutný osud Sergeje Aleškova

Sergejovi bylo sedm, když získal za své hrdinství u Stalingradu medaili Za bojové zásluhy. Oficiální zdůvodnění znělo: „Svou veselostí a láskou ke své jednotce a ke svému okolí posílil morálku a důvěru ve vítězství v extrémně těžkých chvílích. Soudruh Aleškin je favoritem pluku.“

Být favoritem ovšem neznamená, že by byl uchráněn před příkořími, kterým jeho pluk čelil. Téměř se utopil při přechodu řeky Severní Doněc. Pak vozidlo se Sergejem narazilo na minu. Jakoby zázrakem to ale přežil. A když mu vojáci z recese dali uniformu mladšího poručíka, málem přišel o život, neboť lesklé ramenní přímky přitáhly pozornost německých pilotů, kteří na něj začali střílet z kulometů. I tady vyvázl, i když ho jedna kulka zasáhla do paty.

Sergejova aktivní armádní kariéra skončila v Polsku, generál Vasilij Čujkov tehdy nařídil poslat chlapce do vojenské školy. A dál už jej jakoby opustilo štěstí. Od útlého dětství byl závislý na kouření, což se podepsalo na jeho zdravotním stavu. Z armády odešel, vystudoval vysokou školu a stal se právníkem. Poté žil na Uralu. Když Sergej Aleškov v roce 1990 zemřel na infarkt, bylo mu pouhých 54 let.

Mohlo by Vás zajímat:

Nejpodivnější mise II. světové války aneb Jak Jelena Rževská hledala pravdu o smrti nacistického vůdce

Zdroje informací:

Rbth.com: The six-year-old soldier who fought in WWII