Nedostatečná rychlost, obava o dostatek paliva: Uplynulo 100 let od chvíle, kdy vzducholoď R34 překonala Atlantik

Technické specifikace

Jednalo se o ztuženou vzducholoď o délce 196 m, objemu 55 218 m³ a největším průměru tělesa 24,08 m. Podobně jako její sesterská loď R33 vycházela z konstrukce německého zepelínu L 33. Byla poháněna pěti motory Sunbeam Maori IV o výkonu po 250 hp (186 kW). Vztlak vzducholodi byl 59 tun, nosnost užitečného zatížení 26 tun.

Vedení vzducholodi

Ke svému transatlantickému letu vystartovala vzducholoď R34 brzy ráno 2. července 1919 ze skotského East Fortune. Velitelem byl major Herbert Scott. Na palubě byl i komodor Edward Maitland, vedoucí odboru vzducholodí britského ministerstva letectví.

Mohlo by Vás zajímat:

Jak může naše dovolená vypadat za 30 let

Let plný problémů

První problém se objevil hned po startu, kdy při přeletu nad skotskou vysočinou musela vzducholoď upustit část vodíku, který se vlivem větší letové výšky rozpínal. To bylo třeba kompenzovat aerodynamickým vztlakem, dokud se nespálilo dost benzinu, aby se ztráta nosnosti vyrovnala. Vzducholoď musela tuto část letu letět s přídí zdviženou vysoko vzhůru, což snižovalo rychlost a zvyšovalo spotřebu paliva.

Po dvou dnech doletěla vzducholoď k pobřeží Newfoundlandu, ale narazila na silný protivítr. Bojovala s ním ještě další den, teprve pak se vítr otočil a vzducholoď doplula nad Roosevelt Field na Long Islandu.

Zbytek paliva

Let vzducholodi trval 108 hod 12 min. Při přistání jí zbývalo palivo už jen na několik málo hodin letu. Zpáteční cestu díky příznivému větru zvládla za 75 hod. 3 min. V tomto směru letěla jako druhé letadlo v historii – 2 týdny před tím překonala oceán posádka letounu Vickers Vimy. Její úspěch inspiroval americkou vládu k objednávce vzducholodi R38.

NA TO, JAK PROBÍHAL LET VZDUCHOLODI R34, SE MŮŽETE PODÍVAT I V GALERII:

Galerie Vzducholoď R34

+ 6 fotek + 7 fotek