Facebook
Instagram
Renesanční hrad Houska, ležící ve východní části kokořínských lesů, je opředen řadou tajuplných, až pekelných pověstí. Ta nejznámější je o odsouzenci na smrt a švédském zlotřilci Orontovi. Podle další pověsti tam má být také brána do jiných časů, kterou měl popsat Karel Hynek Mácha při své noční návštěvě hradu v roce 1836.
Hrad Houska se nachází v Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko. Již v 9. století na místě dnešního hradu stávala dřevěná konstrukce a o několik desetiletí později ji vévoda slovanského kmene Pšovanů Slavibor přebudoval na kamenné hradiště. To věnoval svému synovi, který se jmenoval Housek a právě od něj se odvozuje název pevnosti. Na tomto místě pak nechal ve 13. století český král Přemysl Otakar II. postavit nedobytný hrad, jenž měl chránit okolní panství před nepřátelskými nájezdy.
Ani mohutné hradní zdi však hrad neuchránily před strašidelnými bájemi a pověstmi o záhadném vstupu do pekla či o časoprostorové smyčce. Nejznámější z nich vypráví o tom, jak v prostorách hradu byla průrva do pekel. Obyvatelé hradu chtěli vědět, jak takové peklo vypadá. Jednoho dne se tedy rozhodli, že to zjistí, a nabídli odsouzenému na smrt milost, pokud se do pekla vydá a řekne, co tam viděl. Trestanec souhlasil, což neměl dělat. Spustili ho do průrvy a po několika minutách uslyšeli zoufalý křik. Okamžitě ho vytáhli a nemohli uvěřit vlastním očím. Odsouzenec byl šedivý a zestárl o mnoho desítek let. O peklu ani o tom, co viděl, nechtěl mluvit a za pár dní zemřel šílenstvím. Lidé se báli, a tak se pokusili díru zasypat. To se jim ovšem nepovedlo, a tak na jejím místě postavili kapli, která rojení čertů měla zabránit.
Další pověst se váže ke třicetileté válce, kdy se na hradě usadila banda švédských zlotřilých vojáků. Vedl je Oront, spolčený s ďáblem, od kterého dostal kouzelnou černou slepičku. Ta prý přinášela svému pánovi nesmrtelnost. Banda bez milosti plenila celé okolí, což se samozřejmě nelíbilo místním poddaným. Ti se rozhodli, že čaroděje přemůžou. Místní vědma očarovala pušky myslivců, v nedaleké kovárně pro ně ulili speciální kule. Myslivci se schovali ve starém domě nedaleko hradu. Zavolali na Oronta. Ten se vyklonil z okna, netušil totiž, že jde o lest. Dříve než se stihl rozkoukat, myslivci po něm vypálili a neminuli. Černokněžník už nestačil přivolat svou kouzelnou slepičku, padl k zemi mrtev. Od té doby prý bloudí po hradě a hledá svou černou slepici, která mu dopomůže zpět mezi živé.
O tajuplnosti hradu se měl přesvědčit i český básník Karel Hynek Mácha, který v dopise příteli Eduardovi popisuje svoji vizi přesunu v čase. Podle dopisu datovaného dne 10. srpna 1836 se Mácha za nočního pobytu v hradě Houska teleportoval do Prahy v roce 2006. Popisy a věty, které Mácha ve svém psaní použil, s přehledem odpovídají dnešním reáliím. Dopis Karla Hynka Máchy Eduardu Hindlovi je však stoprocentní falzum, které pro knihu Čas hradů v Čechách stvořila spisovatelka sci-fi románů Františka Vrbenská. Celý dopis si vymyslela, což později také přiznala. Přesto ho dodnes někteří milovníci tajemna prezentují jako pravý a legenda si tak žije dál svým životem.
Navzdory této skutečnosti hrad Houska neztrácí nic na své magické přitažlivosti a dál láká milovníky tajemna a záhad.
Dcera Michaely Gemrotové prodělala před narozením krvácení do mozku: Prognóza byla hrozná, ale dělá obrovské pokroky
Dcera Michaely Gemrotové prodělala před narozením krvácení do mozku: Prognóza byla hrozná, ale dělá obrovské pokroky
Související články
