Dana (37): Myslela jsem, že moje matka bude konečně hlídací babička. Místo toho je věčně pryč a zajímá se o ostatní

Dana je nejmladším dítětem své matky. Dana je potřetí těhotná a doufala, že bude její matka konečně hlídat vnoučata. Ale to se spletla. Danina matka je totiž žena, která nedokáže být doma. I ve vysokém věku si musí stále něco dokazovat...

Adéla Šťastná
Adéla Šťastná 31. 07. 2025 11:30

V naší rodině je tradicí, že všichni máme tři a více dětí. Já mám dva sourozence. Ti mají tři a čtyři děti. Jsme velká rodina.

Moje matka měla pomoc od rodičů

Moje matka je kariéristka. Vystudovala vysokou školu a učila na střední škole chemii a matematiku. Do toho se angažovala v různých spolcích na ochranu zvířat a organizovala různé akce u nás ve městě. Matka si to mohla dovolit, jelikož nás věčně hlídala babička s dědou. Moje matka měla to štěstí, že měla fungující rodinné zázemí, které jí dovolovalo se kariérně rozvíjet.

Nebudu hodnotit, jaká byla moje matka ve vztahu k nám. Lásku jsem zažila, ale od prarodičů. Veškeré moje vzpomínky z dětství se váží především k nim. Nepamatuji se, že by s námi rodiče jeli na výlet. Otec byl vysokoškolský profesor a matka měla neustále nějaké aktivity mimo domov. Jiný model rodiny jsem nezažila, a tak mi to přišlo normální. Nijak jsem nestrádala.

To, co dostaneš, bys měla taky vrátit

„Mami, ty jsi pomoc s hlídáním dostala a nám ji neposkytneš,“ řekl kdysi bratr mé matce, když měl s manželkou malé děti. Matka mu tenkrát odsekla, že je to každého starost. Jenže mojí matce se to říkalo, když pomoc měla. Ale bohužel její nízké sociální cítění jí dovolilo se chovat sobecky. Takže vím, že ani můj starší bratr se sestrou hlídání od matky neměli.

Jako nejmladší ze sourozenců jsem teď těhotná a mé matce táhne na sedmdesátku. Myslela jsem si, že v tomto věku bude moje matka v důchodu a konečně zastane roli babičky. Spletla jsem se. Matka sice odešla minulý rok do důchodu, ale je věčně pryč. Jezdí na organizované výlety s důchodci, chodí doučovat matematiku do družiny v naší základní škole a teď si usmyslela, že bude kandidovat na předsedkyni klubu důchodců.

Obdiv okolí nechápu, je to pro zlost

„Mami, a co kdybys konečně přijala roli matky a babičky? Co kdybys konečně věnovala trochu pozornosti svým příbuzným? Ani tě pořádně nevidíme. Přijedeme na návštěvu a najdeme tam jenom tátu. Ty jsi věčně v trapu. Jsem naposledy těhotná. Další miminko už dlouho nebude. Nechceš si to užít?“ optala jsem se jí.

Nechtěla. Prý to bylo moje rozhodnutí, že mám třetí dítě v době, kdy zbylé dvě chodí do školy, a mám se taky sama postarat. Vím přesně, co je za matčiným chováním. Miluje obdiv okolí. Kdykoliv jdeme na rodinný oběd do restaurace, najde se někdo, kdo matku osloví. Bývalý student, účastník výletu nebo rodič dítěte z družiny. To se matka dme pýchou a je vidět, že jí to dělá dobře. My jsme vzduch.

Další příběhy ze života →

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].

Související články

Další články