Facebook
Instagram
TikTok
YouTube
Veronika je na rodičovské dovolené, a když přišla možnost přivýdělku, s radostí ji přijala. Tchyně jí dokonce nabídla výpomoc s hlídáním dcerky a Veronika věřila, že to společně zvládnou. Jenže realita je jiná – dcerku dostává zpátky špinavou, občas má i roztržené oblečení nebo malé zranění. Strach o dítě tak nedá Veronice spát a přemýšlí, zda má cenu v zajetých kolejích pokračovat.
Každá maminka ví, jak jsou tři roky na mateřské dlouhé a náročné. Jak moc chybí kontakt s „normálním“ světem. A také potřebné finance. Takže když mi napsali z bývalého zaměstnání, že bych jim mohla pár hodin týdně vypomáhat z domova, měla jsem ohromnou radost.
Měla jsem radost, že budu mít něco svého
„Budeš si aspoň trochu připadat jako člověk,“ smál se manžel, když jsem mu to říkala. Neměl s tím problém a byl rád, že si i něco přivydělám. Nejdřív jsem si myslela, že to zvládnu bez pomoci a budu pracovat vždy, když malá usne. Naštěstí spí i během dne.
Nakonec se mi ale tchyně nabídla, že si dvouletou Elišku ráda dvakrát týdně na dopoledne vezme. Je už v důchodu a prý se nudí. Tak to i pro ni bude jistá „záchrana.“ Byla jsem za to fakt vděčná. Jenže jsem netušila, co mě čeká.
Dcera se mi vrací nejen špinavá
Věděla jsem samozřejmě, jaká tchyně je. Trochu praštěná, trochu bordelářka a zmatkářka. Ale ve skutečnosti fajn ženská s dobrým srdcem. Žádná tchyně, co pořád do něčeho krafá. Ale vzhledem k tomu, že Eliška je první vnouče v rodině, její babičkovské schopnosti ještě nebyly otestovány, a tak jsme úplně nevěděli, do čeho jdeme. „Vychovala dva bezvadné a slušné syny, tak to přeci nemůže být katastrofa,“ utěšovala jsem se v duchu.
Vše jsem tchyni nachystala a dala jí k tomu spoustu komentářů a proseb. Moc mě přitom nevnímala a kroutila očima, čímž mi chtěla dát najevo, že ji zbytečně podceňuji a vše zvládne.
První den mi malou vrátila se špinavým oblečením a čokoládou na puse. „Já ti přece říkala, že sladké jí skoro nedáváme,“ řekla jsem jí.
„Ale prosím tě, ty naděláš. Kdybys věděla, jakou měla z té zmrzky a čokolády radost. To jí opravdu nic nedopřeješ?“ odbyla mě tchyně a mávla rukou. Jenže mě čekaly ještě horší věci...
Boule pro mě byla poslední kapka
Pokaždé, když se Eliška vrátí od babičky, nestačím se divit. Kalhoty roztržené, ruce i vlasy od písku... A je mi jasné, že jí pokaždé dopřeje pěknou nálož cukru. Já mám pak co dělat, abych jí vysvětlila, že doma to jíst nebude.
Už Elišce raději nedávám ani nic hezkého na sebe, protože to dokáže za jedno dopoledne zničit. Takže se při každém předávání s tchyní chytneme. Nechápu, co kde vyvádějí, ale vypadá to, že snad lezou po stromě a jedí rukama. Místo, abych se soustředila na práci, mi myšlenky utíkají jinam, a jsem dost nervózní, co přijde příště...
Minulý týden přišla Eliška s boulí na hlavě, to už pro mě byla poslední kapka. „Spadla z houpačky, ale dobrý, nic to není, nebrečela dlouho,“ řekla tchyně, jako by šlo o běžnou věc. Vyděšeně jsem na ni koukala a nejraději bych jí taky jednu bouli udělala. To už nemyslí vážně!
„A byla jsi s ní u doktora?“ zeptala jsem se rozklepaným hlasem. „Proč? To za chvíli zmizí. Děti přece občas spadnou. A víš, kolik boulí a modřin měli moji kluci?“
To mě opravdu nezajímalo. Jde mi hlavně o dceru, které tchyně nejspíš nechává naprostou volnost, a takhle to dopadá. Zatímco tchyně je v klídku, já zuřím. Už mě nazvala hysterkou a já jí málem řekla něco drsnějšího.
Možná se raději té práce vzdám
Nakonec jsem to nevydržela a Elišku nechala prohlédnout. Naštěstí to opravdu nic vážného nebylo, ale já v tu chvíli věděla, že už takhle dál nemůžu. Nechci být tak úzkostná, ale když vidím tchynin přístup, nedokážu se soustředit. Mám v hlavě jen černé scénáře. Manžel to chápe, ale řešení zatím nemáme.
Platit si nějakou profesionální chůvu se nevyplatí, a tak přemýšlím, jestli raději práci úplně nepoložím. Protože i když peníze jsou fajn, nic z toho mi nestojí za to, že mám každý den strach, v jakém stavu se mi dcera vrátí. A nechci si jednou něco vyčítat.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].
Související články
