Facebook
Instagram
Každý týden otevírají hosté v pořadu Na kafeečko své třinácté komnaty a svěřují se moderátorce Milušce Bittnerové s mnohdy těžkými a zapeklitými osudy. O tom, jaké emoce natáčení provázejí, koho si jako hosta nemůže Miluška pozvat a čemu se zasmála s pornoherečkou Tarrou White, si přečtete v rozhovoru pro web Lifee.cz.
„Vždycky mi připadalo trapný přát lidem zdraví. Teď mi to poprvé v životě přijde na místě. Buďme všichni zdraví, všechno ostatní zvládneme,“ uvedla Miluška pro Lifee.cz.
Miluško, jak si vybíráš hosty do svého pořadu?
To je týmová práce. Dáme s redakcí a dramaturgy hlavy dohromady a diskutujeme o ženách, které překonaly svůj osud, nebo o těch, které žijí netradičním způsobem. To jsou takové dvě hlavní linky, které v Na kafeečku jedeme.
Kolik času věnuješ přípravě před natáčením? Děláš si poctivě rešerše?
Jsem docela voyeur. Hledám si na internetu informace, načítám články a přiznávám se, že některými hosty jsem se zabývala x hodin a nocí dopředu a dost jsem se přitom pobavila.
Většinu z nich přece znáš jako kolegy ze showbyznysu. Je to přínos, nebo spíš naopak?
Výhodou je, že se nemusím s někým seznamovat, to se hodí. Nevýhodou je, že přesně vím, co by toho člověka mohlo ranit. A když si tohle uvědomím, tak se na to raději neptám. U lidí, které neznám, to jenom tuším, a přesto se zeptám. A pak nastane situace, že ten člověk mi odpoví a je zraněný, nebo mi neodpoví a je uražený. Je to takové zvláštní našlapování. Snažím se nedělat rozdíl, ale je fakt, že si nemůžu Na kafeečko pozvat úplně každého – třeba svoji maminku nebo někoho podobně blízkého.
Kdybys zapřemýšlela nad skladbou letošních hostů. Kdo ti nejvíc utkvěl v paměti?
To je nespravedlivé takhle říct. Každá žena, která byla v mém pořadu, je nesmírně zajímavá a jsem ráda, že přišla podat svědectví o svém životě. Ale když zmapuju posledních pár měsíců, tak ve mně rezonují tři rozhovory. První z nich byl s Nelou Moravcovou, což je dívka, která byla znásilněná. Prožila posttraumatický šok, během něhož se pokusila o sebevraždu skokem z okna a skončila na vozíku. Pomáhali jsme jí prostřednictvím Lifee.cz vybrat peníze na bezbariérový byt. Pevně věřím, že se Nela najde a že ji čeká šťastný život. Pak to byl nebinární člověk Alžbětko. Špatně se to skloňuje, to byl problém už během rozhovoru. Alžbětko má rádo, když se oslovuje ve středním rodě.
Co v tobě setkání s Alžbětkem zanechalo?
Možná přichází éra, kdy si na to budeme muset zvykat. Uvědomila jsem si, jak strašně těžký život může člověk mít, aniž by za to mohl. Modlím se, aby to nepotkalo moji dceru Betynku. To je hodně velký kříž, který si Alžbětko nese. A bylo velmi odvážné, že do pořadu přijalo pozvání.
To je hodně kontroverzní téma. Jaké byly reakce diváků?
Po dlouhé době jsem byla upozorněna na reakce pod videem. Já ty komentáře normálně nečtu, jsem tak vycvičená. Člověk se má na dílo podívat a nesoudit. Pročítat anonymní diskuze mi přijde jako ztráta času a nechci se do toho jakkoliv zapojovat. A tak jsem se po dlouhé době podívala a bylo mi z toho fyzicky špatně. Je mi líto, že jsme takhle netolerantní společnost a hned každého odsuzujeme. Myslím, že Alžbětko za svůj osud nemůže. Soucítím s ním, lituju ho a přeju mu vše dobré.
A do třetice?
Rodina Vyčítalových a příběh Adámka, který byl na banální operaci mandlí a skončilo to tragédií. Po několika dnech začal krvácet a de facto vykrvácel přímo v nemocničním zařízení. Pomoci se mu dostalo tak pozdě, že má nevratně poškozenou velkou část mozku a leží ve vigilním kómatu. Jeho maminka Ilona byla tak statečná, že přišla do mého pořadu příběh vyprávět. Viděli jsme ženu, která překonává osud neskutečným způsobem.
Myslíš, že se s tím dá vůbec nějak vyrovnat?
Já myslím, že si vůbec neumíme představit to neštěstí a trápení, které Ilona každý den prožívá. 24 hodin denně se o Adámka stará a změnilo to život celé rodině. Jsem ráda, že jim ten rozhovor nějakým způsobem pomohl, že jsme upozornili na to, že probíhá sbírka. Oni potřebují pomoc, každý měsíc musejí dát dohromady 70–100 tisíc na výdaje na péči o chlapečka. Jsem ráda, že jsem se s nimi mohla setkat. Ten příběh na mě velmi silně zapůsobil, budu ho sledovat dál a věřím na zázrak.
Jak se ti daří držet v takových chvílích emoce na uzdě? Já bych se asi nezmohla na slovo…
Vydržím to vždycky do konce a potom se rozpláču. Tentokrát přišly slzy už dopředu. Když jsem se na rozhovor chystala a viděla jsem dokument Infiltrace, tak jsem se na to koukala asi nadesetkrát. To bylo tak emotivní, že bych to naráz nedala.
Sama jsi mámou, o to víc to muselo být náročné…
Teprve teď jsem pochopila, proč se říká, že je žena kompletní, až když se jí narodí dítě. To mohu potvrdit, včetně toho, že se ze mě stala plačka. Samozřejmě, že i předtím jsme měla city a soucítila s okolím, ale od té doby, co jsem máma, je mi to stonásobně blíž a je to jiné.
Přejděme na veselejší téma, máš nějaké vtipné historky z natáčení?
Hodně jsem se pobavila s Tarrou White, což je pornoherečka. Její vyprávění jsem hltala, protože ten její svět absolutně neznám. Nejsem divák porna a ani neznám lidi, kteří se v této branži pohybují. Takže když Tarra vyprávěla, jak se chystá do práce a potom jak tam leží a chytne třeba křeč do nohy, tak to mě nesmírně bavilo. Některé ženy jsou komičky i v normálním životě. Třeba Iva Pazderková, ta je vtipná, i když mluví o depresi a mluví o ní strašně dobře. Věřím, že tento díl Na kafeečka pomohl ostatním lidem, kteří trpí panickou atakou a úzkostmi.
Ty jsi také vtipná žena. Bavíš se, když se vidíš v Na kafeečku?
Tak to vůbec, spíš se začínám snášet. Nejsem schopna se koukat na své fotky, natož na svůj mluvený projev. Trpím extrémně velkou sebekritikou, takže si nefotím ani selfie a neprezentuju se na sociálních sítích. Když jsem měla na chvíli Facebook, tak jsem u toho šíleně trpěla. A teď se rok a půl na sebe koukám pravidelně každý týden, když finalizujeme natočený díl.
Mluvila jsi o své dceři, na mateřství sis počkala do 42 let. Říká se, že starší mámy jsou přecitlivělé a upjaté. Jaká jsi ty?
Přecitlivělá a upjatá. A zjistila jsem, že umím být i úzkostná. Nedokážu si představit, jaká bych byla máma třeba ve čtyřiadvaceti jako moje maminka. Faktem je, že se o Betynku dost bojím.
Takže hodně zakazuješ?
Naštěstí je to celkem vyrovnaný. Když jde Betynka na hřiště se mnou, tak dělá jiný věci, než když jde s tátou. On ji nechá viset hlavou dolů a přijde mu to vtipný, se mnou se dcera decentně houpe na houpačkách a hraje si na písku. Nechci zakazovat, ale občas vyjeknu, zasyčím a bojím se. Renda (manžel) to má jinak, ten jen pozorně sleduje. Už jedno dítě má, tak už si tím prošel.
Kdo je přísnější rodič?
Jak na co a jak kdy. Dobře se v tom střídáme. S každým si Betynka hraje jinak. Výchovné problémy zatím neřešíme, dceři je přes dva roky, zatím se jen občas vzteká nebo nechce jíst. Vztek řešíme tak, že se jí hlasitě smějeme, až sama přestane.
Komu voláš o radu, když se objeví nějaký problém?
Co se týká zdraví, tak já jsem velký pan doktor. Znám kombinace léků, příznaky různých nemocí a tak. Ale nejsem žádná hrdinka, Betynka měla nedávno zánět dutin a to jsem fakt špatně snášela. Na to se musím nějak lépe nastavit, abych dokázala snášet, že děťátku nemůžu pomoct. Občas nějaké kamarádce volám a většinou mi řekne, že si to už nepamatuje. Stará matka, no.
Takže přichází na řadu doktor Google?
To ne, já moc negoogluju. Jakmile se objeví Modří konící a mimískové, tak mizím, to není nic pro mě. Na herečku mám asi hodně analytický mozek, načtu si třeba čtyři výchovný knihy a zjistím, že každá říká něco jiného, tak dám na svoji intuici. Na knihy od porodu už stejně není čas, ale zamilovala jsem si podcasty. Velká výhoda je, že u toho můžu dělat i něco dalšího. A ano, potřebovala bych nějakou kámošku, která si ví rady.
Postará se manžel o Betynku, když jsi na pár dní mimo domov?
Tak na tohle mám kliku, Renda je neskutečně šikovný a pečuje rád. Hezky do sebe zapadáme. Já jdu třeba uvařit a on jde s malou ven. Občas ji teda dost zvláštně obleče, ale když jí není zima, tak to neřeším. Vážím si jeho pomoci.
Kde se takoví úžasňáci hledají?
Byla to náhoda. To jsem šla moderovat Miss Junior a on se tam ochomýtal. Není z branže, naštěstí, má svoji reklamku. On je ten člověk, který umí u nás doma hospodařit s penězi a to se hodí.
Žijeme v divné době, která se výrazně dotýká našich životů. Jak zasáhla pandemie tvoji rodinu?
Naštěstí nám nikdo neumřel, což se nedá říct o některých blízkých kamarádech. Co se týká setkávání, tak na Vánoce jsme bohužel neměli naši tradiční velkou rodinnou sešlost. Budu doufat, že na Velikonoce, kdy se náš velký hořický klan také potkává, budeme moct být venku a uvidíme se. Jsme rodina, která naprosto respektuje pravidla a maximálně se chrání před tou hnusnou nemocí.
Nový rok je za dveřmi, co přinese pořadu Na kafeečko?
Přijede Kate s Williamem a taky Edit Piaf. Ani jsem netušila, že se takových vysněných hostů někdy dočkám. No dobře, teď vážně, je tady spousta zajímavých žen, které jsme ještě v Na kafeečku neměli. V novém roce se chceme ještě víc zaměřit na ženy, které nemají na růžích ustálo – přišly například o domov, byly odsouzené, ztratily někoho blízkého… A těmto ženám chceme zároveň podat pomocnou ruku. I malá pomoc může mít velký smysl.
Leona Machálková touží po nové lásce: O deset let mladšího bych zvládla, chci ještě něco zažít
Leona Machálková touží po nové lásce: O deset let mladšího bych zvládla, chci ještě něco zažít
Související články
