Letuška Marika si za pět let u aerolinek zažila své: Promluvila o vášni na palubě i nejlepších místech v letadle

Marika Mikušová toho za pět let u Emirates Airlines zažila opravdu hodně – extrémní turbulence, podnapilé i chlípné pasažéry a také plačící miminka. O všech vypjatých i úsměvných situacích se pak barvitě rozepsala v knižní trilogii s názvem Deník letušky. Má také svůj blog na Instagramu, kde ji sleduje 52 tisíc lidí.

Proniknout do velkého světa se přitom Marice povedlo tak trošku náhodou. „Zkusila jít na Open Days. Napoprvé to bylo strašné, to jsem úplně pohořela, ale napodruhé to vyšlo,“ libuje si v pořadu Na kafeečko sympatická brunetka, která díky své práci navštívila celkem 65 zemí světa. Jak je to se sexem v letadle a co si počít, když vám při letu bolestivě zaléhají uši? Ani o tom se neopomněla zmínit.

Letuška, která přežila svoji smrt. Vesna Vulović na palubě osudového letu původně neměla být

Jak se Marika Mikušová dostala k práci letušky

Pojďme si lehce zopakovat tvoji cestu do Emirates. Holka z Ostravy, která studovala vejšku, se jednoho dne rozhodla, že na vejšku kašle a půjde do výšky k jedné z nejlepších leteckých společností světa. Je to tak?
Já jsem dokončila vysokou školu a přede mnou bylo takové to nalajnované, že půjdeš do práce. A mně se úplně nechtělo. Chtěla jsem cestovat, a kdy jindy než tehdy, že jo? Tak jsem zkusila jít na Open Days. Napoprvé to bylo strašné, to jsem úplně pohořela, ale napodruhé to vyšlo.

Ty jsi někdy předtím, než jsi šla na Open Days Emirates, letěla?
Neletěla, já jsem dokonce ani nevěděla, co to je za aerolinky. Prostě jsem se tam nějak objevila. Přišla jsem tam v tmavě modré košili a černých kalhotách. Do letušky jsem měla hodně daleko. To bylo tím, že jsem si o Emirates nic moc nezjistila. Napodruhé už jsem přišla a vyšlo to. To už jsem vypadala jinak, už jsem měla blůzu a pouzdrovou sukni.

Jsou tam nějaké požadavky na vzhled? Třeba výškový limit?
Výškový limit? Sto šedesát centimetrů nebo tak nějak. Musíš si bez bot stoupnout na špičky a dosáhnout do 212 centimetrů. To si vyzkoušíš přímo na Open Days. Řeknou ti: „Sundej boty, stoupni si tady na to, sáhni.“

Co třeba tělesné proporce? Neříkej mi, že tam přijmou dívku, která váží třeba 130 kilo.
Ono to samozřejmě není v psaných všeobecných požadavcích. To je docela kontroverzní, o tom nikdo nechtěl veřejně mluvit. Ale samozřejmě, když přijdeš na Open Days, tak v prvním kole odevzdáváš životopis. Dojdeš ke stolečku, tam je náborářka, ta si tě prohlédne a zhodnotí, jestli jo, nebo ne.

A teď mě zajímá, protože miluju film Letuška první třídy, je to pravdivý film? Také jste procházeli výcvikem, v němž se simulují různé situace?
Měli jsme simulátory, vypadalo to jako věrohodná kabina letadla. Dokonce jsme i vždycky, když se vyprdne evakuační kluzák, sklouzávali do raftu. Pak jsme v oblečení skákali do vody, měli jsme na sobě vesty. Ty simulátory jsou skvělé, tam dokážou nasimulovat jak turbulence, tak třeba kouř. V něm nám hodili na zem mezi sedačky nějakou panenku. My si měli nasadit dýchací kukly a s baterkami, které jsme měli, najít to miminko, tu panenku.

Nebojácná letuška Neerja Bhanot: Vlastním tělem ochránila tři malé děti, zaplatila za to životem

Piloti potlesk neslyší, tvrdí Marika Mikušová

Musím se zeptat na takové ty praktické věci, protože teď je to období, kdy hojně využíváme letiště. Jak jsi řešila, protože jsi furt byla ve vzduchu, ten tlak v uších?
Já na to začala trpět po roce létání. Vždycky, když jsme přistávali, mi tak strašně zaléhalo v uších, že jsem absolutně neslyšela, a dokonce jsem v nich cítila bodavou bolest. Když ti nepomůže polykání, cucání, žvýkání ani pohyb čelistí, tak je ještě možnost koupit si speciální špunty do uší, vyloženě do letadla. Ale mně nepomáhalo už vůbec nic. Špunty jsem samozřejmě nemohla mít, tak jsem si profukovala uši. To si zacpeš nos, zavřeš pusu a foukneš nosem. Mně pomáhalo jenom tohle a fakt jsem to musela dělat co minutu, jinak bych se zbláznila.

U dětí tohle bohužel moc nefunguju, protože to většinou neumí.
Dítěti dejte žvýkačku. A pokud je to miminko, tak kojit, aby se nacucalo, aby se to uvolnilo.

Děti na palubě, to je vůbec strašný problém, viď? Nejen ty uši, ale přece jenom je to pro ně dlouhé, nudí se.
Já jsem dávala jako dárečky hračky, když byl let delší a viděla jsem, že rodiče mají co dělat, aby dítě zvládli. Tak jsem jim dala víc hraček a měla jsem vždycky v kapse připravené nějaké nálepky. To se mi hrozně osvědčilo. Si pamatuju na tatínka, který měl miminko, to pořád plakalo a už nevěděl, co s ním. Chodil tam kolem kuchyňky, teď to byl noční let, všichni nervózní, tak jsem vytáhla tu nálepku a nalepila ji tatínkovi na čelo. Děcko na to koukalo, začalo se řehtat a chvíli si tam s tím hrálo.

Mariko, chtěla bych vědět, kde mám ideálně sedět, abych necítila turbulence?
Co nejvíc vepředu. Vzadu na ocasu jdou cítit nejvíc. Dokonce jsme několikrát volali kapitánům a říkáme: „Hele, tady to nějak skáče, proč jste nám to neřekli?“ A oni: „No, my to tady vepředu necítíme.“ Takže tak.

A také mě zajímá, slyší piloti ten potlesk? Já mám potlesk ráda, a kdyby nám lidé na divadle nezatleskali, tak by to byl průšvih. A v letadle se začne tleskat, já tam sedím a nevím, jestli se mám přidat, nebo ne, protože si říkám, že jestli to piloti slyší, tak mají radost, ne?
Mně bylo řečeno, že během přistávání mají dost věcí na práci, že jsou opravdu busy, takže to ani neslyší.

Takže bravo nevolat, dobře.
Můžeš zatleskat, můžeš volat bravo, když se vyvaruješ standing ovation, protože pás musí zůstat zapnutý.

Největší záhada v historii letectví: Let MH370 zmizel nad Indickým oceánem. Ve hře je únos i zmatení posádky

Marika Mikušová o sexu v letadle

Ty jsi pět let dělala letušku a máš ráda katastrofické filmy o nehodách letadel...
Já jsem nikdy netvrdila, že jsem normální. Prostě na tom ujíždím.

Bála ses někdy?
Musím říct, že ani ne. Jen jednou jedinkrát jsem si říkala: „Aha, tak to není dobré.“ To bylo, když přišla turbulence, když už i nás kapitán posadil a já seděla na tom svém sedátku pro posádku a takhle se mi nadnesly nohy. To už začala vřískat celá kabina, že se něco děje, ale letuška, když se usmívá, tak je všechno v pořádku. A my se usmíváme pořád. Ještě mě napadlo, jednou jsem letěla s kolegou, a jak máme ty dvě uličky a svoje sedátka vždycky přes ně, tak on se při přistání pokřižoval. A já si říkala: „To nedělej před pasažéry!“

No, a samozřejmě každého napadá, jak to funguje mezi letuškami a piloty. Oni, jak mají ty uniformy, jsou fakt sexy.
Já mám také ráda uniformy, ale ti kapitáni nebyli žádní krasavci.

A funguje to tak? Víš, jako sestřičky a doktoři třeba.
No, jasně. Jak se říká, příležitost dělá zloděje. Takže asi tak. Ale lidi už neví, že my poprvé vidíme piloty pár minut na předletovém briefingu, pak zalezou do kokpitu a vidíme je třeba až v autobuse, když přistaneme. Takže tam úplně není možnost si s nimi třeba pokecat nebo takhle.

Takže takové to, že letuška jde za pilotem a zatímco to letí na autopilota, tak oni si tam hrajou... To tak není, jo? Nemusíme se bát, že by se pilot nevěnoval řízení?
Prosím tě, to je tak maximálně ve filmech nebo v hlavách určitých zaměstnanců, kteří úplně nestojí o to si udržet práci. Já bych si v životě nedovolila jít do kokpitu a začít si tam s někým, i kdybych třeba měla za partnera kapitána nebo prvního důstojníka. Nedovolila bych si to, protože si chci udržet práci a tohle máme vyloženě zakázané. Neříkám, že se o to nikdo nikdy nepokusil. Pokusili se o to dokonce letušák s letuškou v tom, čemu se říká CRC, to je taková kabinka, ve které spíme, takový bunkr s matrací.

Aha.
Kdysi se o to někdo pokusil a od té doby nám říkali, že tady se k sobě nepokoušejte tulit. Já si to upřímně ani nedovedu představit, protože ty bunkry jsou fakt maličké. Tam když jsem si chtěla sednout, tak to nešlo zpříma, musela jsem vždycky oklikou...

A teď jsme u tématu, které se musím přiznat, že úplně nechápu, jde o Mile High Club. Vlastně mě to nikdy nenapadlo, že bych do tohohle klubu chtěla patřit. Já v letadle většinou psychicky trpím a představa, že bych tam ještě měla něco sexuálně tvořit, je hrozná. Ale setkávali jste se s tím jako letušky, že tam někdo chtěl něco dělat třeba na toaletě nebo že se tam něco dělo na sedadlech?
Dělo se, ale já bych neřekla, že často, protože Emirates má nějakou reputaci, člověk si to nedovolí už jenom z principu, že by ho třeba odvedla policie, že by se mohl dostat na blacklist aerolinek.

Co dalšího prozradila v pořadu Na kafeečko bývalá letuška Marika Mikušová?

• Vtipné historky z paluby letadla
• Kam dávat za letu odpadky
• Jak se řeší exitus v letadle
• O vztahu s egyptským kolegou

Na snímky s letuškou Marikou Mikušovou se podívejte v naší galerii.