Facebook
Instagram
Daniel by svoji tchyni měl celkem rád, kdyby nebyla tak sebelítostivá, a nemanipulovala tím svými dcerami. Navíc ji baví vyprávět jen samé hrozné věci.
Moje tchyně se vyžívá v cizím neštěstí a neustále se lituje. Takové vlastnosti přehluší její pozitivní stránky, a já s ní proto nehodlám trávit dovolenou – což v rodině vyvolalo konflikt.
Tchyně je chodící černá kronika
Nemám klasické problémy s tchyní. Není zlá, ráda nám pomůže, miluje nás všechny nadevše a jistě by se pro nás rozdala. Jenže ani tak s ní nejde vydržet. Disponuje totiž takovou povahou, že máte chuť se vedle ní zabít. Přijde na návštěvu, sesype se na židli a začne se okamžitě litovat. V tu chvíli odcházím do jiné místnosti.
„To je zase den, já už vážně nemůžu. Znovu mě bere žlučník, sousedka na to nakonec doplatila. Slyšeli jste o té mrtvé herečce? Nic jí nebylo a pak najednou bolest hlavy a šlus,“ začne vždycky „zvesela“. Když nemá v rukávu nic ohledně zdraví nebo smrti, lituje se kvůli dvacet let starému rozvodu.
„Já jsem tak ráda, že se máte rádi. Není nic horšího, než když se dva rozvedou. Já byla na všechno sama, život jsem mohla mít úplně jinej,“ líčí, v očích má slzy a zase vzpomíná, jak musela dělat tři práce, aby uživila děti. Nezapomene manželce připomenout, že jí obětovala život. Jinak by skončila někde v cizině a žila si po svém. Neodpustí si ani zmínit se o minulém režimu, kdy bylo podle ní všechno lepší a teď nás lituje.
Kvůli nemilé povaze nebereme tchyni na dovolenou
„To budete mít pěkný, dům v Řecku na měsíc. Já vám můžu zalejvat kytky, když už jste mě nepozvali,“ klepala se jí bradička. Moje žena měla už tak výčitky svědomí, ale já jasně řekl, že s tchyní na dovolenou nejedu. „Mami, takhle to neber. Budeme spolu pak na chalupě,“ utěšovala ji.
„Já bych se taky nepozvala. Co se starou nemocnou ženskou. Sranda žádná, akorát hekám a kazím všem náladu. Jsem na obtíž, už abych to měla za sebou. Nebojte, nepřijdete zkrátka,“ fňukala a já si šel dát raději na dvůr cigaretu. Vadí mi, že takhle psychicky vydírá moji manželku.
Stokrát jsme to doma řešili. Tchyni nijak neignorujeme, je zapojená do našeho rodinného života až až. Ale není kolem ní příjemná atmosféra, za což si může sama. Žena se s ní snažila promluvit, ale nepomohlo to. Ráda nám pohlídá děti, uklidí a podobně. Jen kdyby u toho nemluvila, to bych byl nejšťastnější zeť.
Švagrová to manželce také neusnadnila
Těsně před odjezdem na dovolenou volala švagrová s tím, že u ní maminka pláče. „To jste ji mohli pozvat aspoň na pár dní. Nemluví o ničem jiném. Nikdo ji prý nechceme. Bereme ji v srpnu do Rakouska, aby se úplně nezhroutila,“ vyčítala.
To bylo něco pro moji ženu, hned se cítila hloupě. Začala vymýšlet, jak to ještě zařídit nebo kam maminku co nejdříve vzít. Já ale na tyhle hry nejsem stavěný. Sebelítost nenávidím a nikdo si jejím prostřednictvím lásku nevynutí. S chodící „černou kronikou“ chci trávit jen nezbytně nutný čas.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.
