Daniela (26): Slíbila jsem mámě, že se nevdám, dokud si nenajde partnera. Nakonec jsem to musela porušit

Bylo mi třináct, když se naši rozvedli. Máma byla úplně na dně a já měla pocit, že ji musím nějak podržet. Pamatuju si, jak jsme seděly v kuchyni a já jí v záchvatu loajality řekla, že dokud si ona nenajde nového chlapa a nevdá se, já taky svatbu mít nebudu. Bylo to spíš gesto než promyšlený závazek, ale ona se tehdy poprvé po dlouhé době usmála.

Jiří (36): Tak moc jsem chtěl jít nejlepšímu kamarádovi za svědka, až mě to málem zabilo

Našla jsem toho pravého

Jenže roky ubíhaly a máma zůstávala sama. Studovala jsem, stěhovala se, měla různé vztahy. Nikdy jsem si ten slib nepřipomínala, dokud jsem nepotkala Martina. Po pár měsících mi bylo jasné, že tohle není další známost, ale člověk, se kterým chci strávit život. A s tím přišla i myšlenka na svatbu.

V té době jsem si na svůj slib matce vzpomněla. Nejdřív jsem to zkusila obejít. Začala jsem mámu nenápadně posílat na seznamky, kupovala jí nové šaty, navrhovala společné výlety, kde by mohla někoho potkat. Ona se smála, že se chovám jako dohazovačka, ale bylo vidět, že jí to spíš obtěžuje.

Párkrát se s někým setkala, ale nikdy to nikam nevedlo. Po každém zklamání jsem se cítila provinile, jako bych ji tlačila do něčeho, co vůbec nechce. Martin se mě mezitím začal ptát, jestli někdy plánuju svatbu. Připadalo mi trapné přiznat, že držím slib z puberty, který už dávno nedává smysl.

Dana (31): Radost z žádosti o ruku jsem měla jen chvíli. Prstýnek totiž už jednou použil

Nemohla se přestat smát

Zlom přišel jednou, když jsem přijela k mámě na návštěvu. Připravila večeři a uprostřed jídla se mě zeptala, proč vypadám tak napjatě. Zmohla jsem se jen na vyhýbavé odpovědi, ale ona se nedala odbýt. Nakonec jsem to ze sebe vysoukala. „Martin si mě chce vzít, ale já ti slíbila, že se nevdám, dokud si někoho nenajdeš.“

Čekala jsem, že se na mě naštve, že jí připomínám, že je sama. Ale ona se rozesmála. Řekla, že to byl hezký dětský nápad, ale že ona nikdy nežádala, abych kvůli ní obětovala svůj život.

Najednou ze mě spadlo obrovské břemeno. Došlo mi, že jsem se celou dobu držela v pasti, kterou jsem si postavila sama. „Vezmi si Martina, pokud si myslíš, že je to ten pravý, a na mě se neohlížej.“ O pár měsíců později jsem stála v bílých šatech a koukala na ni v první řadě. Vypadala šťastněji než kdy dřív, možná právě proto, že jsem jí připomněla slib, který jsem jí dala, a jak moc ji mám ráda.

Další příběhy ze života →

Sebastián (26): Moje přítelkyně influencerka mě požádala nečekaně o ruku. Ale zdá se, že to tak spontánní rozhodnutí nebylo