Facebook
Instagram
Danuše má v práci fajn kolektiv, každý rok v létě všichni i s rodinami vyrazí na společnou dovolenou. Letos Danuše na chatě přes chůvičku zjistila, že její šéf má něco s kolegyní. A pak se začaly dít věci...
Pracuji v menší firmě, která si zakládá také na přátelských vztazích. Někdy o víkendech grilujeme nebo chodíme na výlety. A to i s partnery a rodinami. Díky této pohodové atmosféře se tam cítím moc fajn.
Vyrazili jsme na dovolenou s kolegy
Uprostřed léta nás vždy čeká firemní chata. Je to takové neformální setkání i s rodinami, kde se děcka mohou vyblbnout, my si posedíme u ohně a povídáme si. Je zapovězeno řešit práci. A kdo by tak udělal, dá padesátku do velké sklenice, kterou hned na začátku postavíme na stůl ve společenské místnosti.
Jsem vdaná dva roky a se Slávkem (30) zatím děti nemáme, ale já bych je jednou chtěla. Takže jsem si řekla, že když budeme týden ve společnosti dětí mých kolegů a kolegyň, alespoň si vyzkoušíme, jaké to bude. Slávek položertem nadhodil, že snad nás to neodradí. A já doufám, že ne.
Musím ale říct, že to bylo docela náročné. Letos jsem napočítala osm dětí, z toho tři batolata. Ale těch zbylých pět dokázalo nadělat tolik rámusu, že jsem někdy měla strach, jestli se chata nerozpadne. Slávek si to užíval. Hrál si s nimi na detektivy a na honěnou a já věděla, že z něj bude dobrý táta.
Přes chůvičku jsem zjistila tajemství svého šéfa
Jednou jsme se Slávkem seděli ve společenské místnosti jenom sami dva a četli si. Bylo osvěžující mít chvíli klid. I on to potřeboval, protože děti měly víc energie a prostě ho utahaly. Jak už to tak chodí, když máte plný dům dětí, všude se něco povaluje. Společenská místnost byla plná hraček, oblečení, polámaných sušenek a dalších věcí.
Najednou jsem odněkud zaslechla hlas svého šéfa. Bylo mi to divné, ale pak jsem zjistila, že mezi hračkami je dětská chůvička. Držela jsem ji v ruce a hledala knoflík, kterým se to vypíná. Šéf zrovna někomu říkal, že ho miluje. Myslela jsem, že mluví ke své malé dcerce. Jenže dojetí mi dlouho nevydrželo, protože mu odpověděla Karla (30) z účtárny. To už byl Slávek u mě a zamyšleně koukal na chůvičku. "Jak se ten krám vypíná," řekl a otáčel nějakým knoflíkem. Ale asi něco zapnul, protože z druhé strany se ozval můj šéf. "Slávku, vy nás posloucháte?" pronesl vážně.
Byla to hodně trapná situace. Šéf za chvilku přišel za námi a byl v rozpacích. Takového ho neznám. Nevěděla jsem, co na to říct, tak jsem se omlouvala, že jsme chtěli vypnout chůvičku, ale netušili, jak ten krám funguje. Nebyla to naše vina, že jsme zaslechli, co se děje u něj na pokoji. "Můžu vás poprosit o diskrétnost?" pronesl vážně. Já přikývla hned, Slávek pokrčil rameny a souhlasil. Co jiného nám zbývalo?
Tchyně mi asi nevěří
Musím ale říct, že do konce týdne už jsem neměla moc dobrou náladu. Odhalení románku mnou docela zamávalo. Myslela jsem, že naše firma je taková velká rodina, že jsme kamarádi. Nečekala jsem tohle. Dost trapně jsem se cítila i po návratu. Následující měsíc jsem totiž dostala přidáno. A to celkem dost. Má to být odměna za mlčení? Nevím, co si o tom mám myslet.
Slávek to pak vytáhl jako vtipnou historku, když jsme byli na návštěvě u jeho rodičů. Tchán se smál, ale tchyně vyvalila oči. "To jen díky tomu ti přidal peníze?" zeptala se mě nevěřícně. "Ano, vždyť Slávek byl u toho," odpověděla jsem. Ale bylo vidět, že jí to moc nejde do hlavy. Dokonce se mnou pak přestala mluvit. Jen doufám, že si nemyslí, že se svým šéfem taky něco mám a proto mi začal platit víc...
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.
