Děsivá Rudá armáda: Místo míru vojáci zasévali strach. Znásilňovali děti, těhotné ženy, jeptišky i domácí zvířata

Sovětská armáda
Zdroj: Profimedia

Rudoarmějci se na konci druhé světové války považovali za osvoboditele, kteří si mohou vzít kohokoli a cokoli chtějí. Tuto zvrácenou logiku pocítily, mimo jiné, na vlastní kůži i polské ženy, pro něž sovětská armáda představovala mnohdy smrtelné nebezpečí. Byly tak nucené vymyslet způsoby na to, jak se vyhnout nenechavým rukám vojáků a zachránit si tak vlastní život.

Kamil Šivák
Kamil Šivák 03. 04. 2024 11:00

Přítomnost Rudé rmády na území Polska sice předznamenala konec války, někteří vojáci se ale k místním ženám chovali stejně brutálně jako ti nacističtí. Byli agresivní a jako vítězové věřili, že mají nárok na vše. Včetně žen. Když se opili, začali znásilňovat. Nikoho neušetřili. V ohrožení byly i malé holčičky, těhotné ženy či řádové sestry. Bezpečně se nemohly cítit ani bývalé vězenkyně koncentráků a staré ženy.

Šátek, popel a saze jako maskování před vojáky

Polské ženy obvykle nemohly počítat s tím, že je někdo ochrání. Muž, který se zastal své matky, ženy anebo dcery byl jednoduše zastřelen. Rusů se ale nebáli jen obyčejní lidé, ale také policie. Ta se, zvláště u skupinových znásilnění, zdráhala zasáhnout. A tak se muselo přistoupit k zoufalým řešením.

Sověti vždy raději volili mladé ženy před staršími. Také se vyhýbali těm nemocným. Polky tak často předstíraly, že trpí tyfem. Hlavu si ovázaly šátkem, obličej pomazaly sazemi a do kůže vetřely popel. Tím šla jejich "atraktivita" rapidně dolů. Jedna matka své jedenáctileté dceři raději ostříhala bujnou kštici blond vlasů, než aby ji vydala napospas opilým Rusům.

Také pomáhalo znetvoření. Někteří vojáci byli ale tak divocí, snad i doslova šílení, že klidně dokázali obskočit i kozu místního faráře.

Polské ženy by se měly starat o potřeby osvoboditelů

Sovětští velitelé problémy se znásilňováním ignorovali. Badatelé zabývající se historií vojsk SSSR v Polsku se shodují na tom, že jejich názor byl takový: vojáci byli dlouho bez žen, kvůli nedostatku Němek by se o jejich potřeby měly postarat Polky. Byli k tomu vlastně vedeni, co se ale německých žen týče. Sexuálním násilím měli zlomit jejich "rasovou hrdost". Cesta do Berlína však vedla přes Polsko, a tak si to "nacvičovali" již tam.

Některé ženy volily taktiku "neviditelnosti". Vyhýbaly se vojákům kde to šlo. Jenomže někteří z nich byli tak drzí, že zašli přímo do domu oběti. Polské rodiny je pohostily, ale i když se voják nepřišel "uvolnit", ale jen najíst, šly ženy v domácnosti spát raději oblečené.

Zprávy o chování ruských vojáků se záhy rozšířily po celé zemi. Ženy a dívky se tak nejčastěji schovávaly na půdách. Dobrý úkryt si tehdy našla i Krystyna Wojciechowska, která se schovala v místnosti, kde se vyráběl domácí alkohol. Byla to velmi chladná místnost zamořená krysami. Bohužel se ale musela přes malé okénko dívat na to, jak naštvaní vojáci bijí jejího otce a znásilňují matku.

Když zbyde jenom útěk...

Úkryt byl většinou účinnou obranou proti rozvášněným vojákům. Když ale začali prohledávat celý dům, šlo do úzkých. Pak už ženám zbývalo jediné - útěk. Někdy se to podařilo, jindy se musela dívka či žena vrátit, aby rudoarmějci ze vzteku neubili zbylé členy rodiny. Vyplývá z toho jediné - takto by se "osvoboditelé" rozhodně chovat neměli. V tomto případě totiž pouze jeden tyran nahradil druhého.

Zdroje informací:
Wikipedia.org: Red Army
Ciekawostkihistoryczne.pl: Jak Polki broniły się przed gwałtami czerwonoarmistów?

Bohuš Matuš a jeho o 30 let mladší manželka Lucie: Když jsem Bohuše ukázala poprvé mamince, tak se složila

Bohuš Matuš a jeho o 30 let mladší manželka Lucie: Když jsem Bohuše ukázala poprvé mamince, tak se složila

Související články

Další články