
Na počátku dvacátého století měli mladí muži z takzvaných lepších rodin svůj první pohlavní styk většinou se služebnými. Služebnictvo si nemohlo dovolit nechat se dlouho přemlouvat. Nebylo to však kvůli tomu, že by byly dívky povolné, ale ze strachu, že ztratí zaměstnání a ocitnou se na ulici.
I když docházelo k sexuálnímu obtěžování prakticky denně, žádný z těchto případů, až na pár výjimek, se neocitl u soudu, neboť jakou šanci mohla mít prostá dívka oproti svým bohatým zaměstnavatelům, u nichž se již dopředu předpokládalo, že budou „čistí jako lilie?“
Výjimkou nebyly ani nezletilé dívky
V květnu 1929 znásilnil lesník Antoni C. třináctiletou Stanisławu, která pro jeho rodinu pracovala jako služebná. Došlo k tomu v jejím pokoji. Měl ji donutit ke styku, přestože doslova za stěnou, ve vedlejší místnosti, byla jeho rodina. Protržení panenské blány později potvrdil i soudní lékař. Soud však žalobu (dívka se jako jedna z mála dožadovala spravedlnosti) zamítl. Odůvodnění? Lesník Antoni s ní přeci nemohl mít sex, když hned vedle byla jeho žena a děti. To přeci jednoduše není možné...
Dobrá pověst zajistila i alibi
Podobná situace se udála v Čenstochové v lednu 1918. Osmnáctiletá Szajndla Moneta obvinila Abrama Gotlieba z toho, že si k ní vlezl do postele, zakryl jí ústa, aby nekřičela, roztáhl jí nohy a znásilnil ji. Kdyby se pokusila volat o pomoc, krutě by ji zbil. Szajndla se z toho vzpamatovala až na druhý den ráno, kdy to řekla svým rodičům.
Její slova potvrdil i lékař. Gotlieb si ale „sehnal“ svědky, kteří tvrdili, že v době znásilnění byl mimo domov. Začali také házet špínu na Szajndlu, o níž tvrdili, že byla vždy provokativní a že sváděla ostatní muže. Zatímco Gotlieb byl příkladný svatoušek. Bylo tak zcela absurdní tvrdit, že došlo k něčemu podobnému.
Excesy v kuchyni i ctižádostivé služebné
Ne vždy ale sexuální násilí skončilo bez trestu. V roce 1925 se Józef M. pokusil svou třináctiletou služebnou Mariannu donutit k pohlavnímu styku, a to opakovaně. První pokus zmařila jeho vlastní žena, která zrovna vstoupila do místnosti, kde se vše odehrávalo. Muž ji odbyl se slovy, že pokud bude chtít, oplodní ji a že se o dítě postará ona, neboť budou předstírat, že je jejich. Druhý pokus přerušil jeho tříletý syn. Poté již chlípník skončil ve vězení.
Dle polské feministky Teodory Meczkowské bylo největším problémem to, že se postel služebné většinou nacházela v kuchyni, kterou procházeli muži pozdě v noci, kdy se posilněni alkoholem vraceli domů. A pak zde byl, již zmíněný, strach ze ztráty zaměstnání a střechy nad hlavou. Našly se však i takové dívky, kterým zájem jejích pánů lichotil. Doufaly, že si ho omotají kolem prstu a donutí k tomu, aby opustil svou ženu a vzal si je.
Na druhou stranu zde byly ale také dívky, které se, naopak, dopouštěly násilí na rodině, jíž sloužily. Jednou z obětí byl slavný herec Witold Pyrkosz, kterého měla služebná v jeho dvanácti letech sexuálně zneužít. Ale došlo i na horší případy. Jednou byl zneužit i pětiletý chlapec. Jindy zase služka nakazila pohlavní chorobou devítiletého chlapce. Hrozila mu bitím, pokud by něco řekl. Pravdou je, že mnohdy bylo se služebnictvem zacházeno opravdu špatně, pak se tedy nemůžeme divit, že docházelo k podobným excesům. Některé činy ale nelze ničím omluvit...
Zdroje informací:
Wikipedia.org: Witold Pyrkosz
Ciekawostkihistoryczne.pl: Seksualne życie służących – ofiary gwałtów czy wyrachowane prowokatorki?