
Černá Volha, upír ze Sosnovce i mizející lidé. Pojďme se spolu podívat na ty nejděsivější polské mětstské legendy a na příběhy o tom, jak vznikly. Nic není totiž takové, jak se může na první pohled zdát.
Městská legenda je pověst či mýtus pevně zakořeněný v soudobém folkloru. Předává se hned několika způsoby. Buď mluveným slovem, ve psané podobě, různými masovými komunikačními médií a samozřejmě internetem. Ten hraje nyní snad největší roli.
Nejděsivější vozidlo na polských silnicích: Černá Volha
Jak populární se mohou stát městské legendy? Existuje příběh, který kdysi koloval po celém Polsku - Černá Volha. Pouhá zmínka o tomto záhadném voze naháněla po celá léta Polákům husí kůži. Tyto poměrně luxusní vozy, spojované především se stranickými elitami, byly nyní temným symbolem únosů dětí. Kdo byl únoscem? To se neví. Někdo vinil Židy, jiný Němce a existovala také třetí verze, že auto řídil sám Ďábel.
Pointa? Jeden z předních polských badatelů, Dionizjusz Czubala řekl, že mohlo jít především o výchovnou lekci, kdy si děti měly uvědomit, že nemají od cizích lidí nic brát, nemluvit s nimi a v žádném případě nikam s nikým neodjíždět.
Strach je úrodná půda: Upír ze Sosnovce
Městská legenda je příběh, který se odehrává tady a teď. Její pole působnosti je obvykle lokálního charakteru a někdy je těžké určit původ. Aby se příběh uchytil a rezonoval mezi lidmi, potřebuje silný základ. A tím je strach. Legendy jsou přesvědčivější, když existují vedle faktických a znepokojivých informací.
Příkladem jsou dvě úmrtí z polského Sosnovce, k nimž došlo v prvním desetiletí jednadvacátého století. Média v té době spojovala brutální zločiny a makabrózní fámy. Horním Slezskem se přehnala vlna paniky, když tam, s odstupem jen pár měsíců, zemřely dvě ženy. První zavraždil její manžel, druhou násilník a vrah Piotr Stasiurka. Předtím zabil dvě ženy, třetí přežila, neboť předstírala mrtvou. Novináři mu začali říkat upír ze Sosnovce a téměř ihned se začaly šířit zvěsti o brutálním mučení a znásilnění, četných obětech a částech těl nalezených na různých místech. Pachatel prý obětem vysával mozky a orgány prodával na černém trhu. Bohužel se tyto dezinformace začaly objevovat také v novinách. Lavina už nešla zastavit.
Něco, co by se mohlo stát
Městské legendy, konspirační teorie i zaručené drby z první ruky. Většinou se vypráví tak, jako by se jednalo o skutečné události. Často je však nemožné je ověřit. Bývají založené na nadsázkách a dohadech. V nejhorším případě nemají s realitou nic společného. Na druhou stranu se lidem zdají být věrohodné a srozumitelné. Místní prostředí a fráze „mám to od kamaráda mého kamaráda, který byl údajný svěděk...“ to vše přidává na autenticitě. V daném čase a na daném místě se to jeví jako něco, co se mohlo stát.
Ve většině případů legendy „nežijí“ dlouho, ale někdy se vrací ve stejné nebo podobné formě. Jejích tématem může být téměř cokoli. Lékařské téma (krádež orgánů), podivná pozorování (mizející či podezřelí stopaři) a kontaminované potraviny. Dále také různé zločiny, politické zákulisí a nadnárodní „obchodní dohody“.
Další studnicí městských legend mohou být náboženské a rasové předsudky. Židé v černé Volze unášejí děti, z jejichž krve dělají macesy. V roce 2016 měl jeden muslim poděkovat muži, který našel jeho peněženku, tak, že ho varoval, aby nechodil na Světový den mládeže. V té době se zase v Anglii šířily bludy, že si Poláci pochutnávají na tamních labutích. Ač to bylo samozřejmě vyvráceno, zbývá zde doplnit posledního šiřitele takových povídaček, a to je člověk. Ten je v tom nejurputnější, zvláště, když je přesvědčen o vlastní pravdě.
Zdroje informací:
Wikipedia.org: Urban legend
Ciekawostkihistoryczne.pl: Śląsk pełen wampirów? Tajemnice miejskich legend




