Aféra s rozpustnými plavkami: Městská legenda měla ukázat zhýralost bohatých Evropanek

Nahota na pláži: Hoax o rozpouštějících se plavkách baví i po sto letech
Zdroj: Wikimedia Commons/VinnieRattolle, CC BY-SA 4.0

Smyšlené příběhy a hoaxy nejsou jen záležitostí posledních let. Ve 30. letech minulého století přišel jeden novinář s žertíkem o plavkách, které se rozpadnou po styku s vodou. Ani sám patrně netušil, co všechno tím rozpoutá...

Kamil Šivák
Kamil Šivák 29. 03. 2023 11:00

Dnes by tomu věnoval pozornost málokdo, ale představte si, že se ve třicátých letech 20. století začala šířit zvěst, že ženy z vyšších společenských vrstev používají skandální rozpustné plavky. Jinými slovy, když vyjdou z moře nebo bazénu, jsou zcela nahé. Co na tom bylo pravdy?

Jak se rodí hoax

Poprvé se o těchto "hříšných" plavkách zmínil americký novinář Webb Miller. Příběh byl od počátku zamýšlen jako pouhý žert. V textu jsme se mohli dočíst o tom, že takové zábavě měl holdovat jeden britský milionář žijící na francouzské Riviéře. Měl prý slušnou zásobu plavek vyrobených ze syntetické tkaniny, které se po styku s vodou ihned rozpadly.

Po pár dnech se o článek začal zajímat Millerův šéfredaktor. Tvrdil, že jeho známý pracuje v tomtéž oboru a mohl by tedy zjistit více. Začal požadovat nějaký vzorek. Autora článku tím dostal do úzkých, nic takového přece neexistovalo. Nakonec se Miller vymluvil na to, že vzorek nelze odeslat, neboť by se ve slaném mořském vzduchu mohl znehodnotit.

Šéfredaktor se nevzdal a požádal, aby byl vzorek odeslán v zapečetěné plechové krabičce. A tak se i stalo, jenže místo plavek dal novinář dovnitř rozdrcené snídaňové cereálie. Když šéfredaktor balík obdržel, došel k přesvědčení, že takto delikátní látka jednoduše převoz nevydržela a rozpadla se.

Příběh o mizejících plavkách

Výše zmíněnou historku, dnes už bychom asi řekli hoax, zveřejnil úplně poprvé United Press. Postupem času se této senzace chytla další periodika. V roce 1935 prý jistá Cassie Moses vynalezla plavky, ze kterých po namočení do vody zbyla jen jakási síťovina. Smysl takového vynálezu nebyl uveden, avšak údajně se jeden model objevil na National Inventors Congress v Chicagu.

V roce 1966 vyšla zpráva, že francouzský návrhář Michael de Lacour vyvinul další plavky, které se taktéž ve vodě rozpustily. Proč se ale vůbec o něčem takovém psalo? Mělo to podporovat obraz zhýralosti bohatých Evropanek. Šlo ale o pouhou městskou legendu. Pokud by si chtěla nějaká žena dopřát koupel zcela nahá, jistě by si kvůli tomu nekupovala takový nesmysl. Před vstupem do bazénu by se jednoduše svlékla. Nešlo spíše o zoufalý výkřik strážců morálky, kteří nedokázali zkousnout uvolňování společenských pravidel?

Zdroje informací:

Wikipedia.org: Bikiny

Historicmysteries.com: Dissolving Bathing Suits? Way Too Risqué for the 1930s Public

Český Ken Robert Paulat: Syna Andrease mi porodila náhradní matka, čekal jsem rok na dárkyni vajíčka

Český Ken Robert Paulat: Syna Andrease mi porodila náhradní matka, čekal jsem rok na dárkyni vajíčka

Související články

Další články