Bizarní rady pro těhotné z Polska: Ženy v požehnaném stavu žily v zajetí pověr, některé rady ale měly praktický základ

Bizarní rady pro těhotné z Polska: Ženy v požehnaném stavu žily v zajetí pověr, některé rady ale měly praktický základ
Zdroj: Wikimedia Commons, Jozef Israëls - Art UK, Public Domain

Na polském venkově se dříve věřilo, že pouze budoucí matka je zodpovědná za to, zda se její dítě narodí živé, silné a zdravé. Nedbalostí, ignorováním "prověřených" rad, špatným instinktem či dokonce hříšnými myšlenkami mohla žena podle všeobecného mínění ohrozit sebe i svého potomka...

Kamil Šivák
Kamil Šivák 12. 08. 2025 16:00

Ačkoli počet úmrtí v důsledku porodních komplikací nebyl vzhledem k četnosti porodů příliš velký, nešlo o zanedbatelnou věc. Mrtvě narozené děti tvořily celkově asi 10 % . Lidé se pak snažili u každé rodičky dopátrat toho, které zvyklosti asi rodička mohla porušit a co pak následně mohlo způsobit smrt novorozeněte. Pro všechny ženy v očekávání bylo těhotenství celkově velmi stresujícím obdobím, protože kdyby se snažily dodržet všechna doporučení, vlastně by nemohly dělat prakticky vůbec nic. Což reálně nebylo samozřejmě možné, zvlášť u matek, které měly dětí doma už víc.

Těhotná nemůže šít, jít na pohřeb ani do lesa

Těhotné ženy se v prvé řadě nesměly omotávat provázkem nebo šicí nití, protože by se zároveň mohla zamotat pupeční šňůra kolem plodu, a tím pádem by se dítě udusilo. Také se nesměly procházet pod jakýmkoli provazem, řetězem, lanem, žebříkem či otěžemi visícími na zdi. Dítě by se pak nemuselo v pořádku narodit.

Vyloučená byla i účast na pohřbech. Negativní energie vycházející z nebožtíka (přesně řečeno „tísnivá síla“) mohla ukončit život plodu. Stejně tak, kdyby budoucí matka zesnulého naposledy objala či políbila. Pozor také na zajíce. Kdyby se ho dotkla, miminko by mělo určitě rozštěp rtu. Ze stejného důvodu se ženy nesměly zdržovat na místech, kde se kácelo dřevo. A kdyby si do náprsní kapsy vložila nůž, dítě by to bolelo. Proto se také nesměly nosit hrušky a jablka. Ty taktéž působily bolesti.

Aby dítě nebylo chamtivé...

Pozor na zvědavost. Dívat se dírou skrz plot na sousedčinu zahradu znamenalo, že dítě bude mít poškozený zrak. Foukáním do ohně by zase vyvolala neustálé mhouření očí. A kdyby se rodička lekla myši, měl by její potomek na těle mateřské znaménko ve tvaru tohoto hlodavce.

Odpírání si určitého jídla z důvodu šetrnosti či nedostatku také nebylo na pořadu dne. Dítě by pak bylo chamtivé či pořád hladové. Anebo kdyby si žena vzala něco, byť nevědomky, co patří někomu jinému, stal by se její potomek zlodějem. A v neposlední řadě - nezapomenout se modlit!

Skutečně nesmyslná pravidla? Podle vědců mají reálný základ

Vědkyně a pedagožka Janina Karoń z Warmińsko-Mazurskie univerzity tvrdí, že většina pověr měla základ ve zdravém rozumu a že mnohé z nich sloužily blahu nenarozeného dítěte a jeho matky, i když si toho okolí nebylo vědomo. Třeba si vezměme jeden příklad: těhotná žena by neměla chodit na pole, neboť tím zhatí veškerou úrodu. To je sice nesmysl, ale varování vychází částečně z toho, že by těhotná žena neměla dělat těžkou práci na poli ani se opakovaně ohýbat.
Nebo si připomeňme pověru o provazech či šňůrách, které jsme zmínili hned v úvodu článku. Proč pod nimi těhotná žena neměla chodit? Aby zároveň nemusela tahat těžké koše s mokrým prádlem na pověšení a práce se mohl ujmout někdo jiný.

Zdroje informací:
Wikipedia.org: Rolnictwo v Polsce
Wielkahistoria.pl: Wiejskie nakazy dla kobiet w ciąży. W tych chłopskich zabobonach było znacznie więcej sensu niż można by sądzić

Krajčovi otevřeně o 13 letech vztahu: Karin si dovolila být ženou a Richard přestal chodit naostro

Krajčovi otevřeně o 13 letech vztahu: Karin si dovolila být ženou a Richard přestal chodit naostro

Související články

Další články