Facebook
Instagram
První část rozhovoru s MUDr. Lukášem Pondělíčkem, primářem gynekologicko-porodnického oddělení Nemocnice Teplice, přinesl pohled na porody před 40 lety. Tentokrát se dozvíte více o epidurální analgezii, polohách při porodu i rizikových domácích porodech.
Co se během čtyřiceti let v porodnictví výrazně změnilo, je věk maminek při prvním porodu. Ženy začaly těhotenství odkládat a první dítě přivedou na svět často až po třicítce. Vyšší věk prvorodiček (počítá se od 35 let) v sobě ale může skrývat nejrůznější rizika. „V roce 2019 byla celostátní perinatologická konference, která se věnovala patologiím u těhotných žen ve vyšším věku. A závěr každé přednášky na jiné téma byl stejný – u těhotných žen ve vyšším věku je vyšší riziko hypertenze, diabetu, Downova syndromu, potratu, předčasného porodu, prostě všeho,“ uvádí MUDr. Lukáš Pondělíček.
Důvodů, proč ženy odkládají mateřství na později, je celá řada a jsou pochopitelné. Podle primáře Pondělíčka je tu ale jedna věc, kterou si některé rodičky uvědomí až příliš pozdě: „Jako společnost se máme stále lépe, v určitém věku jsme ve srovnání s předchozími generacemi v lepší fyzické kondici a stále se to posouvá. Jedna věc se ale neposouvá, a tou je konec plodnosti ženy. Plodnost ženy začíná klesat po 33. roce, významný pokles je potom po 35. roce. V 45 letech je 80 % žen neplodných. To se bohužel nemění.“
Jaké změny se dají sledovat v preferencích žen při samotném porodu? Vybrat si dnes můžou z různých poloh, ve kterých přivedou na svět děťátko. Jaká z nich je ta nejpřirozenější?
Největší změnou je u mnoha rodiček snaha o aktivní přístup k porodu. Tudíž se samy snaží o hledání polohy, která jim je nejpříjemnější. V první době porodní, otevírací, je jednoznačně preferována poloha vertikální – ve stoje, chůzi, sedu, kleku. Poloha na zádech se v této fázi nedoporučuje, může znamenat prodloužení porodu. Co se týče druhé doby porodní, vypuzovací fáze, nehledal bych polohu nejpřirozenější, ale nejpříjemnější. A to je pro každou ženu poloha jiná. Žena může rodit vleže, vsedě, na boku, na čtyřech, ve dřepu, jak jí to přijde nejlepší. Každá poloha má své výhody, svá rizika, jinou fyzickou náročnost. Obrovskou roli zde sehrává personál a domluva rodičky s porodními asistentkami.
Zkrátila se dnes doba porodu? Ovlivňuje ji například i epidurální analgesie? Kdy byla vlastně poprvé použita?
Délku porodu ovlivňuje mnoho faktorů. U prvorodiček trvá porod obvykle 7-12 hodin, u vícerodiček bývá kratší, obvykle mezi 3-4 hodinami. Podle různých studií rodí dnes ženy delší dobu, než to bývalo u jejich babiček. Přesné důvody zatím známy nejsou, ale jedním z hlavních faktorů se jeví vzrůstající věk rodiček a častější využívání epidurální analgesie. I když doba pokročila a dnes již jsou k epidurální analgesii využívány léky, které by neměly mít téměř žádný efekt na prodloužení doby porodu. Epidurální analgesii navíc vždy provádí zkušený anesteziolog. Poprvé byla použita roku 1909 v Německu, ale byla spojena s výraznými komplikacemi jak u matky, tak u plodu. Teprve od 80. let je tato metoda bezpečná a s minimálním ovlivněním délky porodu a zdravotního stavu rodičky a plodu.
Velkou roli hraje při porodu také strach. Jak s ním bojovat?
Pro hladký průběh porodu je důležité kromě zdravotního stavu i psychické nastavení rodičky. K jeho zlepšení a tím snížení strachu z porodu slouží předporodní kurzy, možnost doprovodu u porodu či využití služeb dul. Dále je důležité příjemné prostředí, ve kterém rodička je. Příjemná atmosféra na porodním sále je nezastupitelná. Mnoho porodnic proto zařizuje porodní pokoje, kde může být rodička přítomna po celou dobu porodu s doprovodem, s možností využití hydroterapie, vany, sprchy, s přítomností různých porodních pomůcek, jako jsou míče, lana, žíněnky, bez nutnosti přecházení mezi jednotlivými místnostmi. Navodí se tím příjemnější atmosféra, pocit bezpečí a větší soukromí rodičky, což velmi ovlivňuje samotný porod. Rekonstrukce naší porodnice má za cíl právě takové místo pro porod vytvořit.
Velmi diskutované jsou dnes porody doma. Dá se říci, co vede budoucí matky k tomu, že riskují zdraví své a svého dítěte, když mohou rodit v porodnicích s alternativním přístupem, kde mohou mít soukromí, případně dulu?
Zastavil bych se u termínu alternativní přístup, alternativní porodnictví. Co to vlastně je? Pro každého to může znamenat něco jiného. Řekl bych, že pod pojmem alternativní porodnictví se myslí respektování přání rodičky. Každá porodnice, která respektuje přání rodičky, je tedy více či méně alternativní. Otázka je, která přání rodičky lze ještě respektovat s ohledem na bezpečnost. Z našeho pohledu nelze v žádném případě respektovat přání zákazu monitorace stavu plodu v průběhu porodu, úplný zákaz vaginálního vyšetření a zákaz sledování rodičky po císařském řezu. To jsou věci, které opravdu přímo ohrožují bezpečnost rodičky a plodu. Naštěstí jsou tohle velké výjimky a většina rodiček má přání rozumná, která jsou běžná, případně přání, na kterých se dá dohodnout.
K domácím porodům ženy zřejmě vede i to, že se nemusejí omezovat...
Porody doma jsou samostatná kapitola. Rodičky mají možnost domácího prostřední, absolutní moci ovlivňovat dění kolem porodu, soukromí. Je to ale obrovský hazard se zdravím i životem matky i dítěte. Porod je velmi riziková záležitost a i u zcela fyziologického těhotenství zdravé ženy mohou náhle nastat stavy, které vedou k ohrožení života a zdraví rodičky i plodu. Známe to všichni, co v porodnictví děláme. Pojďme to ale otočit. Řešením je přenést do porodnic co nejvíce domácího prostřední, soukromí a naslouchání přání rodiček.
Dnes je běžný tzv. rooming–in, to znamená, že pokud je vše v pořádku, tak je maminka hned od začátku na pokoji s novorozencem. Jak tahle myšlenka vznikla? Vnímáte ji pozitivně?
Jednoznačně. Dnes je to absolutní norma. Rooming–in je poskytnutí nepřetržitého kontaktu matky s novorozencem. Podporuje rychlejší navození citového vztahu matky a dítěte, umožňuje snadnější a dřívější kojení a tím snižuje výskyt problémů spojených s laktací. Dále je při něm zajištěn dřívější a častější kontakt otce i dalších členů rodiny s novorozencem. Je tedy snaha mít soukromé pokoje nejen na porodním sále, ale i rodinné pokoje na oddělení šestinedělí, kde mohou být otec i matka s dítětem v nepřerušeném kontaktu.
