Facebook
Instagram
Libušin manžel Patrik trval na tom, že chce být u porodu. Nebyl důvod mu to rozmlouvat. Oba se na těšili na dítě a mysleli si, jaký krásný okamžik to bude. Libuše si z porodu moc nepamatuje, ovšem Patrik si prožil trauma. A to takové, že měli téměř dva roky narušený intimní život.
Když jsem Patrikovi (39) oznamovala, že jsem těhotná, skákal radostí do stropu. Po několika měsících vyslovil přání, že chce být u porodu. Neměla jsem v plánu mu to vymluvit. Kdybych jen tušila, co to s ním udělá, nikdy bych to nedovolila. Zanechalo to v něm špatnou vzpomínku, která na dlouho ovlivnila náš intimní život.
Manžel si přál být u porodu
Patrik byl od začátku vzorný partner. Dělal věci, které ani nemusel. Uklízel dobrovolně, vařil také sám od sebe. Mezi svými kamarádkami jsem byla za hvězdu, že mám doma takového frajera, co se domácích prací neštítí. Myslím, že na Patrika krásně sedí popis - rodinný typ. Po pěti letech jsme začali mluvit o dětech.
Patrik často po večerech snil, jaké asi bude naše dítě a co všechno pro něj udělá. Takové chvíle jsem milovala, protože jsem věděla, že bude skvělý taťka. Když jsem mu řekla, že jsem těhotná, myslím, že jsem ho poprvé viděla plakat. Samozřejmě radostí. Od chvíle, co to věděl, jsem se měla jako v peřince.
Skoro mi zakazoval doma cokoliv dělat, všechno obstarával sám. Když mi pak řekl své přání, byla jsem dojatá. „Moc bych si přál být u zrození našeho dítěte," vypadlo z něj a já se rozbrečela. Byla jsem jeho nápadem nadšená. Takže první bod v našem porodním plánu bylo právě to, že otec bude u porodu.
Z porodu si toho moc nepamatuji
Občas jsem se musela ujistit, že vážně ví, do čeho jde. „Možná na tebe budu křičet a nebude to hezký pohled," naznačovala jsem. „Ale jdi, prosím tě. Něco jsem viděl ve filmu. Navíc, zvládli to jiní, zvládnu to také. Moc se těším," dušoval se a já neměla slov. Termín porodu se blížil a my doma prožívali chvíle napětí, kdy to vypukne.
Možná je ještě dobré říct, že sex až do chvíle porodu fungoval skvěle. S obřím břichem už jsme ke konci nezvládali všechny polohy, ale vždy si každý přišel na své. Patrik mě do porodnice vezl za pět minut dvanáct. Plodová voda mi praskla po večerní koupeli a dostavily se kontrakce. V autě se mnou dýchal a já byla šťastná, že u tak důležité věci bude se mnou. Měla jsem v něm oporu.
Ze sálu si pamatuji jen pár okamžiků. To, jak ho pevně svírám za ruku, jak řvu a nadávám mu a záhy mu vyznávám lásku. To, že zažíval muka, mi uniklo. Naše první setkání, kdy jsem byla víc při smyslech, bylo po dvou hodinách od porodu. Nastaly u mě jisté komplikace, takže ke mně nemohl hned. Byl u našeho malého Tomáška.
Manžel si z porodu odnesl trauma
Kvůli tomu, že jsem sama bojovala s novou životní rolí a především s hormony, jsem si nevšimla, že je Patrik divný. Myslela jsem si, že s ním cloumají emoce z toho, že máme dítě. Domů jsem se synem jela za čtyři dny. Celé šestinedělí bylo dost divoké. Tomášek často plakal a Patrik byl lehce odtažitý. Už mě jen tak nepolíbil, nebo nepohladil.
Zhruba osmý týden po porodu jsem chtěla po Patrikovi sex. Odstrčil mě, že to nejde. V danou chvíli neřekl proč. Když se to ale opakovalo další měsíce, musela jsem znát pravdu. Nakonec mi ji sdělil. „To, co jsem viděl na porodním sále, mě dostalo. Mám to pořád před očima. Všude krev... Tvoji pochvu vidím ve zcela jiném světle. Prostě mi dej čas," hlesnul. Málem jsem se zhroutila. Napravit náš intimní život trvalo bezmála dva roky. Pokud budu ještě někdy rodit, vím jedno - Patrik u toho nesmí být.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.
Vendula Pizingerová promluvila o těhotenství ve 48 letech: Lidé mi přáli postižené dítě a smrt
Vendula Pizingerová promluvila o těhotenství ve 48 letech: Lidé mi přáli postižené dítě a smrt
Související články
