Vladimír (35): V den porodu měla žena divný pocit. Její tušení se bohužel naplnilo

Vladimír (35): V den porodu měla žena divný pocit. Její tušení se bohužel naplnilo
Zdroj: Pixabay

Vladimír žil dlouho spokojeným životem po boku své manželky Moniky. To se změnilo v den, kdy měla Monika porodit jejich prvního potomka. Tehdy tušila, že je něco špatně. A záhy se ukázalo co.

Šárka Žižková
Šárka Žižková 28. 01. 2022 10:00

Patřím mezi muže, kteří jsou připraveni zcela se odevzdat rodině. Když Monča otěhotněla, nemohli jsme se příchodu našeho prvního potomka dočkat. Někdy je ale život zvrácený a dá vám ochutnat svoji hořkost.

V den porodu měla žena divný pocit

Oba jsme byli mladí a zdraví. Jen Monika měla občas trochu vyšší tlak. Naše životospráva byla ucházející. Vždycky jsme si dávali záležet na tom, co jíme. Srdcem jsme byli vášnivými sportovci. Jednoduše jsme žili ukázkově. Před lety jsme si před Bohem slíbili věrnost, lásku a pokoru.

To jsme oba dodrželi, takže se ptám: Proč my? Proč zrovna nás musela potkat taková tragédie? Udělali jsme v minulých životech něco zlého? Odpověď neznám a vlastně by to nic nezměnilo. Monika snášela celé těhotenství víc než dobře. Do práce chodila skoro do samého konce.

Společně jsme pořídili výbavičku pro budoucího syna Lukáše. V den, kdy jí praskla plodová voda, dostala Monika náhle strach. ,,Něco je špatně. Cítím to,“ panikařila. ,,Vše je tak, jak má být. Neboj,“ uklidňoval jsem ji a odjeli jsme do porodnice.

Žena během porodu zemřela na zástavu srdce

Cestou na recepci začala Monika krvácet. Hrklo ve mně, protože to asi nebylo normální. Když to viděl kolemjdoucí lékař, okamžitě Moniku odvezli na sál. Původně bylo v plánu, že budu u porodu. Z toho najednou sešlo. Po několika hodinách vyšel lékař ven se slovy, že mám syna. ,,A co žena? Jak je na tom? Můžu za ní?“ zajímalo mě.

Lékař mě chytl kolem ramen. ,,Vaše žena... Vaše žena dostala zástavu srdce. Bohužel zemřela,“ prohlásil a já jeho slovům nerozuměl. ,,To je nesmysl. Byla zdravá. Chci za ní,“ vytrhl jsem se z jeho sevření. ,,Máte syna, musíte za ním,“ nabádal mě lékař a ukázal mi směr, kterým mám jít. Pochoval jsem Lukáše v náručí, ale radost jsem neměl.

Ženu jsem už neviděl. To mě zdrtilo úplně nejvíc. V mžiku jsem přišel o nejdražší bytost na světě. Současně s tím jsem se musel postarat o syna, jenže jsem absolutně netušil, jak to udělat. Na pomoc mi přispěchala moje rodina.

Musím z našeho syna vychovat dobrého člověka

Všichni trvali na tom, abych nemocnici žaloval. Čas ale ukázal, že k žádnému pochybení ze strany lékařů nedošlo. Zkrátka se to stalo a nebylo možné s tím nic udělat. Monika mi neskutečně chybí. Její tvář, smích, laskavá povaha. To, jak byla vždycky nad věcí. Musel jsem zastat roli obou rodičů. Naučit se přebalovat, krmit, a především utěšit malé stvoření tak, jak by to udělala jeho matka.

Náš syn, kterého jsme si tak moc přáli, totiž svoji maminku nikdy nepozná. Já musím udělat všechno pro to, aby nestrádal. Musím z něj vychovat dobrého člověka, aby na něj Monika byla hrdá. Kdyby to jen trochu šlo, vyměnil bych její smrt za svoji. To ona tu měla zůstat. Nikdy v životě to nepřestane bolet.

Další příběhy ze života →

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.

Dcera Michaely Gemrotové prodělala před narozením krvácení do mozku: Prognóza byla hrozná, ale dělá obrovské pokroky

Dcera Michaely Gemrotové prodělala před narozením krvácení do mozku: Prognóza byla hrozná, ale dělá obrovské pokroky

Související články

Další články