Facebook
Instagram
Nejspíš to znají všichni rodiče, Ráno odvedeme potomka do školky, odcházíme za doprovodu jeho pláče a máme zkažený den. Co se za tím skrývá, a jak takovou situaci řešit, nastínila psychoterapeutka Sylvie Samsonová.
Možná šlo letos vaše dítko poprvé do školky, anebo možná už do školky chodilo dříve, ale přeci jen přerušení v docházce způsobené na jaře letošního roku mohlo i vaše dítě „vrátit na začátek“.
Pravdou je, že jen málokteré dítě při nástupu do mateřské školky nepláče a jde „bez potíží“, pokud doma tuto výjimku máte, tak už dál číst nemusíte, ale pro všechny z vás, kteří přeci jen s tím trošku bojují jsou tu následující řádky.
Ztráta jistot
Opravdu většina dětí pláče, je to pro ně změna, děti jsou malé a chvilku trvá, než si zvyknou. Nové prostředí, paní učitelka = dítě najednou nemá svou „jistotu“, kterou mělo ve známém prostředí doma nebo když bylo s vámi, tak ve vaší osobě. Vím, že pláč dětí v rodičích vyvolá pochyby a někdy i výčitky, ale pamatujme, že jsme to zvládli všichni a děti ve 3 letech a více potřebují kolektiv.
Jako rodiče jim partu dětí nenahradíme, potřebují se učit v tomto věku soběstačnosti, samostatnosti, spolupráci v týmu. Důležité je, abychom my rodiče byli v klidu, protože ten klid pak přeneseme na dítě, pokud jako rodiče budeme nervózní a budeme si vyčítat, že tam syna či dceru necháváme, pak budou nervózní i děti.
Jak pomoci dítěti zvládnout nástup do školky?
Komunikace je zásadní vždy, a právě při nástupu do školky tomu není jinak. S dětmi si denně povídejme o tom, co zažily, například když byly na procházce, co tam viděly a na co si hrály, také s čím si hrály ve školce, jaké hry hrály – cílem vypravování jsou dvě věci:
První je ukotvit v dítěti pozitivní zážitky, aktivně se tedy zajímejme o vše, co nám bude i se sebemenší trochou nadšení vyprávět.
Druhá je pak to, že když dítě zažije něco, s čím si úplně neví rady, jak to vyřešit, tak získáme možnost dítěti pomoci najít odpověď na řešení dané situace, pomoci mu ji zvládnout.
Kamarádi ve školce
Je moc fajn naučit se z počátku aspoň pár jmen kamarádů ze školky a o těch se aktivně s dítětem bavit, dítěti tak budeme vědomě rozšiřovat okruh jeho přátel, zároveň mu posílíme paměť si daná jména pamatovat (podle sebe víte, že je vám lépe mezi těmi, které známe). Tím, že si budeme povídat o nových kamarádech, docílíme toho, že dítě rychleji zapamatuje jejich jména a rychleji se aklimatizuje.
Kamarád do školky
Dohodněte se s paní učitelkou, že by si vaše dítě bralo aspoň po nějaký čas svoji oblíbenou hračku (plyšáka nebo něco, co má rádo), která mu pomůže udržet určitou míru „jistoty“, nebude se tam cítit tak „cize“. Někdy děti dělají i to, že některé chvilky si dokonce s tímto svým kamarádem (plyšákem) vyprávějí, pomáhají mu a pobízejí ho, aby si šel hrát za dalšími kamarády – je to dobrý počin, motivují tím samy sebe ke kroku sbližování.
Pokud je to jen trochu možné, berme dítě v prvních 1-4 týdnech po obědě či co nejdříve po spaní, aby ta „zvykací“ doba nebyla příliš dlouhá. Ve školce by dítě nemělo být ideálně z počátku déle než 7 hodin.
Po vyzvednutí dítěte ze školky si udělejme čas aspoň dvě hodiny, kdy se budeme dítěti vědomě věnovat, zpočátku školkové docházky dítěti nejvíce chybí ta rodičovská náruč, takové to, jak já říkám „poňuňání“, je potřeba ho dětem doplnit a ideálně dát i nějaké „navíc“. Odložme tedy v tomto čase pracovní a jiné povinnosti a opravdu se věnujme dítěti, hrajme si s ním. Dítěti v adaptaci velmi tímto krokem pomůžeme.
Sylvie Samsonová se dvanáct let specializuje na práci s dětmi, posledních sedm let je ředitelkou partnerské a rodinné poradny SPOLU v Brně, kde díky unikátnímu systému mediačních technik spolu s neurolingvistickým programováním dosahuje skvělých výsledků v rodinné i párové terapii. Je také autorkou knihy SPOLU partnerský manuál a NAJDU TĚ seznamovací manuál.
Se Sylvií připravujeme poradnu o tom, co vás trápí. Veškeré dotazy i starosti pište na redakce@lifee.cz.
