Fit a krásnátestovánísoutěže

Psycholožka Samsonová: Výbuchy agrese jsou u dětí normální, jak je řešit?

Psycholožka Samsonová: Výbuchy agrese jsou u dětí normální, jak je řešit?
Zdroj: Archiv Sylvie Samsonové
Přidat na Seznam.cz Přidejte si magazín Lifee.cz na hlavní stránku Seznam.cz

Poradit si s nezvyklou reakcí dítěte, nemusí být právě snadné. Mnozí rodiče tápou, jak se vypořádat s tím, když jejich dítko provede něco nepředloženého. Zeptali jsme se renomované psycholožky a koučky Sylvie Samsonové, co se dá v takové situaci dělat.

Sylvie Samsonová 4. srpna 2020

Terapeutka Sylvie Samsonová vybrala jeden z příběhů z její poradny, který zcela přesně demonstruje nečekanou reakci syna klientky:

Chcete mít z dítěte výjimečnou osobnost? Tři základní rady odborníků pro rodiče
Mohlo by Vás zajímat:

Chcete mít z dítěte výjimečnou osobnost? Tři základní rady odborníků pro rodiče

Andílek?

Když přišla Monika do naší poradny, byla úplně vyčerpaná. Má pětiletého syna Vojtu, který je doma prostě „andílek“. Je to vzorný chlapeček, který se rád mazlí se svou rodinou, i jejich pejskem, poklízí si hračky, má blonďaté kudrnaté vlásky a nevinný pohled. Jenže před půl rokem Monice paní učitelka ve školce řekla, že Vojtík začal bít ostatní děti a nehezky na ně pokřikovat. Monika i její manžel vše s Vojtou doma probírají, mluví o tom a říkají si, že tohle správné není. Namísto posunu k lepšímu začíná Vojtík být takto „ošklivý“ už i na ně doma.

Pocity Moniky jsou smíšené, po té, co synovi řekla, že mu nekoupí hračku, kterou si vybral, teď, ale ať napíše Ježíškovi, že když bude hodný, tak mu ji třeba donese, ji Vojtík kousl do nohy. Monika v tu chvíli dostala hroznou zlost, bolela ji noha a nechápala, kde se to v jejím synovi vzalo. Dala Vojtovi na zadek a poslala ho do jeho pokoje. Sama pak brečela půl hodiny v koupelně, vyčítala si, proč na Vojtu tak vyjela a nevyřešila to jinak. Ale jak?

Vzkaz psychologů rodičům: Nechte děti, ať si hrají. Je to prospěšné i pro jejich dospělý život
Mohlo by Vás zajímat:

Vzkaz psychologů rodičům: Nechte děti, ať si hrají. Je to prospěšné i pro jejich dospělý život

Emoční procesy

Jak se správně zachovat v takové situaci a jak ji „obrátit“ k lepšímu? Nejprve bych ráda všechny rodiče uklidnila, že podobné „výbuchy agrese“ jsou u dětí úplně normálním procesem k tomu, aby se naučili zvládat svoje emoce. Každý z nás jsme si tímto procesem museli projít, každý z nás jsme to zvládli, museli jsme se naučit ovládat svoje emoce, zvládnou to i naše děti.

Pokud se vrátím k Vojtíkovi – jeho chování vycházelo z frustrace a smutku. Jeho kamarádi měli daného panáčka na hraní ve školce, vychloubali se jím a on po něm proto tak moc toužil, aby se jim mohl přiblížit, aby ho vzali taky do party a aby si s ním hráli. Přístup Moniky byl správný a výchovný, když mu řekla, že hračky „jen tak“ se prostě nekupují.

Touha po dokonalém rodičovství je cesta do pekel. Dovolte si dělat chyby
Mohlo by Vás zajímat:

Touha po dokonalém rodičovství je cesta do pekel. Dovolte si dělat chyby

Děti v danou chvíli potřebují:

  • Vědět, že je máme stále rádi.
  • Uklidnit je, komunikovat s nimi.
  • Uznat jejich „potřeby“.

Monika by mohla danou situaci vyřešit třeba tak, že by si sedla k Vojtovi na sedačku už v momentě, kdy se na ni začal slovně utrhovat a jeho hlásek se dostával do „fistule“. Mohla ho vzít třeba za ruku a zeptat se, proč tak moc touží po tom panáčkovi a proč je tak důležité pro něj, aby ho měl hned. Vojtík by necítil „útok“, ale zájem, proto by se rozpovídal a Monika by zjistila pravý důvod toho, proč je panáček tak velmi „důležitý“. Potom by mohla s Vojtíkem mluvit dál o tom, jaké všechny ostatní hračky má doma on a že by si některou z nich mohl třeba také vzít do školky ukázat kamarádům. Předpokládám, že Vojtík by určitě nějakou chvíli trval na tom, že nutně potřebuje zrovna tohohle panáčka, ale při klidném hovoru by se dostali s Monikou do pochopení toho, že nemáme na světě zcela vše totožné jako mají ostatní (my máme žlutou sedačku, sousedi červenou) a tedy i k tomu, že si děti mohou hračky půjčovat.

Co mají společného rodiče dětí, které jsou úspěšné a v životě se jim daří?
Mohlo by Vás zajímat:

Co mají společného rodiče dětí, které jsou úspěšné a v životě se jim daří?

Vojtík by se v tomto „novém“ přístupu naučil:

  • O problému je fajn mluvit.
  • Máma mi pomůže zvládnout moje rozčílení (později si to děti zautomatizují).
  • Máma není nepřítel, který mi haní plány, aby mi bylo ve školce lépe, ale je spojenec, který mi pomohl vymyslet plán, jak na to.
  • Máma mě má ráda, pomohla mi vyřešit můj problém.
  • Máme právo být naštvaní a toto naštvání s někým probrat.

Milí rodiče, nikdo nejsme neomylní ani dokonalí, pamatujte na to, že v každý jeden moment děláme vše nejlépe tak, jak zrovna umíme.

Sylvie Samsonová vystudovala práva, ekonomiku a andragogiku, již více než 15 let se pohybuje v oblasti osobního rozvoje a patří mezi přední kouče v ČR. Dvanáct let se specializuje na práci s dětmi, zejména s těmi, které mají některou ze specifických poruch učení, posledních sedm let je ředitelkou partnerské a rodinné poradny SPOLU v Brně, kde díky unikátnímu systému mediačních technik spolu s neurolingvistickým programováním dosahuje skvělých výsledků v rodinné i párové terapii. Je také autorkou knihy SPOLU partnerský manuál a NAJDU TĚ seznamovací manuál.

Se Sylvií připravujeme poradnu o tom, co vás trápí. Veškeré dotazy i starosti pište na redakce@lifee.cz. 

Přidat na Seznam.cz Přidejte si magazín Lifee.cz na hlavní stránku Seznam.cz

Další články

Zavří­t reklamu