PORADNA: Syna napadly v družině starší děti, mám se do toho plést? Koučka doporučuje, jak správně postupovat

Se šikanou šestiletého syna má čerstvou zkušenost také Ivana. "Když jsem ho včera vyzvedávala z družiny, všimla jsem si, že má odřenou ruku a koleno. Když jsem se ho ptala, co se stalo, po chvilce váhání mi odpověděl, že do něj strkali třeťáci, upadl a zranil se," líčí nepříjemný incident Ivana.

Situaci navíc komplikuje fakt, že paní vychovatelka si ničeho nevšimla. Ani samotného incidentu, ani synových odřenin. Ivanu ovšem nenechávají včerejší události v klidu a ráda by vše nějak vyřešila. "Nejsem si ale jistá, jak to udělat, abych to ještě nezhoršila. Aby třeťáci synovi nezatápěli ještě víc za to, že donáší matce," bojí se.

Mohlo by Vás zajímat:

PORADNA: Kapesné je klíčem k finanční gramotnosti. Koučka radí, kolik a za jakých podmínek dávat dětem peněz

Co radí koučka Sylvie Mobagi?

A zlepší se situace, když nebude donášet mámě? Přestanou ho pak sami od sebe strkat? A když nepřestanou, jak moc se to zhorší? A co si z toho všeho nakonec váš syn odnese jako ponaučení? To, že paní vychovatelka nic neviděla, ještě neznamená, že se nic nestalo. Paní vychovatelka má žáků v družině hodně, a může se tak stát, že něco nezaznamená.

Někdy jsou žáci vynalézaví, i když jde teprve o třeťáky, a umí si dát pozor, aby je nikdo z dospělých neviděl. Někdy také může být paní vychovatelka méně pozorná a třeba moc zakoukaná do mobilu. Ale to, že něco nevidí, neznamená, že se to nemá začít řešit, od toho tam je. Její reakce, jak nad tím mávne rukou, že nic neviděla, je velmi smutná.

Každopádně ať je to jakkoliv, jestliže se vám syn svěřil s tím, co popisujete, svěřil se vám se šikanou. Šikana, byť se mnoho škol tváří opačně, se vyskytuje téměř na každé škole. Pokud situaci nebudete řešit, nejenže svého syna zklamete, ale necháte ho, aby se cítil provinile, aby se cítil tak, že mu nepomůžete. Čím déle to necháte bez řešení, tím víc dáváte prostoru tomu, aby šikana trvala a prohlubovala se.

U šikany bohužel platí pořekadlo „S jídlem roste chuť“. Neznám případ, kdy by se agrese útočníků snižovala, vždy tomu bylo naopak. Čím déle se na to nepřijde, tím roste „chuť“ dokázat si víc. Velmi výrazně se na tomto chování podílejí filmy a hry plné násilí. A už ať si to přiznáme, či nikoli, tak fakt, když stokrát vidíte, jak snadné je někoho ve hře zbít, výrazně to podpoří chuť to vyzkoušet v reálném světě.

Pokud vám mohu doporučit, ihned se obraťte na vedení školy, požadujte, ať celou věc začnou urychleně řešit. Stalo se to na půdě školy a škola je ze zákona povinna to řešit. Se synem to doma proberte, řekněte mu, jak moc si jeho důvěry vážíte, jak jste ráda, že vám to řekl a že vás moc mrzí, co zažil, že ho máte ráda a stojíte při něm a pomůžete mu to vyřešit.

Nenechte se ve škole odbýt, mnoho škol volí přístup, že problém bagatelizuje. Sama jsem zažila výchovnou poradkyni, která na nahlášenou šikanu reagovala slovy: „A nezasloužil si to?“ Takoví lidé nemají mít ve školství vůbec prostor. Její jednání je na hraně zákona. Nenechte se odbýt, chtějte zpětnou vazbu, jak situaci řeší, co zjistili a jaká budou dělat opatření, aby se to neopakovalo. Držím vám pěsti.

Mohlo by Vás zajímat:

PORADNA: Vybíráme kroužky pro děti. Koučka vysvětluje, kolik aktivit je tak akorát a proč by měl mít potomek rozhodující slovo

Sylvie Mobagi vystudovala aplikovanou psychologii a párovou terapii na University of Maryland. Nyní na téže škole dokončuje doktorský program psychologie. Už dvanáct let se specializuje na práci s dětmi, posledních sedm let je ředitelkou partnerské a rodinné poradny SPOLU v Brně, kde díky unikátnímu systému mediačních technik spolu s neurolingvistickým programováním dosahuje skvělých výsledků v rodinné i párové terapii. Je také autorkou knihy SPOLU partnerský manuál a NAJDU TĚ seznamovací manuál.