Diana (32): V devatenácti jsem si nechala udělat umělá prsa a platila za dračici. Dokud mě kvůli silikonům neopustil kluk

Společnost káže ženám, jak mají vypadat jejich ňadra, aby byly dokonalé a muži o ně stáli. Nechala jsem si dobrovolně vycpat prsa a namluvila sama sobě, že jsem naprosto spokojená. Když jsem si pak po deseti letech nechala implantáty odstranit, zažila jsem poprvé svobodu.

Mohlo by Vás zajímat:

Melanie (35): Celý život mě trápila velká prsa. Přes manželovy protesty jsem se rozhodla k radikálnímu kroku

Chtěla jsem být dokonalá a hlavně sexy

Vyrostla jsem ve společnosti, kde bylo podstatné, aby se žena líbila mužům. Už jako puberťačka jsem vycítila, že jde o jakousi soutěž. Líbit se chlapům je v dnešním světě základ. Asi takhle nějak jsem to měla nastavené, těžko říct, kdy to vzniklo. Moje máma není žádná vyzývavá sexbomba, ale ve třídě jsem neměla na střední konkurenci.

Líbilo se mi nosit výstřihy, šokovat spolužáky a profesory, cítit na sobě pohledy. Mít zkrátka uznání. Bylo to něco víc než nosit domů samé jedničky, být vtipná anebo umět hrát na klavír. Na vzhled jsem sázela všechno a neřekla bych, že to mají dnes mladé holky jinak. Většina se snaží vypadat dokonale a nikdo vlastně neví, co se děje uvnitř. Troufám si tvrdit, že jsou většinou zraněné, někdo jim kdysi ublížil a potřebují být obdivované, protože samy pro sebe nemají žádnou cenu.

Tak jsem to měla i já. Proto jsem si nechala udělat v devatenácti velké silikonové poprsí. Všichni si mysleli, že mám sebevědomí na rozdávání, já ale potřebovala být obdivovaná jako vzory, ke kterým jsem tehdy vzhlížela. Byly to různé sexy ikony s velkými ňadry, z nichž muži padali na kolena. A to byl můj cíl, můj smysl života. Aby ostatní jen zírali, jak jsem krásná a sexy. Zní to legračně i velmi smutně zároveň.

Mohlo by Vás zajímat:

Elena (34): Díky bohatému muži jsem měla pohádkový život. Cestu mi ale zkřížila prsatá influencerka

Silikony mi nepřinesly to, co jsem čekala

Po operaci jsem asi rok trpěla, ale nikomu to nepřiznala. Chtěla jsem vypadat statečně. Navíc by mě asi nikdo nelitoval, když jsem do toho šla dobrovolně za nemalé peníze. Po dvou úpravách už moje prsa vypadala celkem pěkně, zvykala jsem si na ně ale roky. O dokonalosti nemohla být řeč, materiál se v kůži stále někam posouval. Možná jsem se do toho zvykání spíš donutila, sama sobě jsem nechtěla přiznat, že jsem si nezvykla nikdy.

Ano, ten zájem okolí tam byl. Cítila jsem se občas hodně dobře, nosila jsem se v bikinách jako modelka a věděla, že mi to sekne jako žádné další v okolí. Moje „přirozené“ kamarádky mě braly trochu jako exota. Moje „umělé“ kamarádky neměly dost a chystaly další a další změny k lepšímu. Plastická chirurgie je tvrdý byznys a učí nás, že je dnes už normální a že ji prostě chceme. "Já si myslím, že je prostě super, že se dneska můžeme nechat trochu vylepšit. Je to naprosto běžné, prostě kosmetická úprava. Proč nevypadat lépe, když to jde?" říká se.

Já se zasekla v názorech někde „napůl“, poznala jsem totiž fajn kluka. Ten ale přitom vůbec nebyl připravený na holku s velkými silikony. Nejprve jsme si jen psali na seznamce. Pozornost kolem mě ho iritovala a nechápal, proč jsem si udělala takové balóny. "Dobrovolně se rozřezat a vycpat, i když je to stejně vidět včetně jizev, nechápu," sdělil mi jednou upřímně. Kvůli implantátům jsme se vlastně nakonec rozešli a mě to mrzelo, protože jsem si s ním rozuměla. Poprvé jsem začala uvažovat o tom, co chci od života a jaká vlastně doopravdy jsem. Definují mě prsa? Mám co nabídnout?

Mohlo by Vás zajímat:

Nora (43): Kvůli manželovi jsem si nechala zvětšit prsa. On je nadšený, já ale v novém těle trpím

Zjistila jsem, že nechci mít nic cizího v těle

Začala jsem hodně sportovat, bavil mě i adrenalinový sport. Časem jsem se dostala také k duchovní stránce přes jógu a nakonec k celostní medicíně. Uvědomila jsem si, že v sobě nosím toxický materiál, který mi dost pravděpodobně nedělá dobře. Dočetla jsem se, že si ženy nechávají silikony odstranit. Mívají různé nepříjemné symptomy, o kterých se obvykle nemluví a předstírá se, že se objevují jen výjimečně.

Najednou jsem si uvědomila, že prsní implantáty taky nechci. Nemohla jsem se dočkat, až podstoupím operaci a zbavím se jich. Bylo to očistné, nedovedu to popsat slovy. Jako bych se zbavila nejen chemie v těle, ale zároveň i nesprávného chápaní vlastního těla a ženství. Připadám si najednou svobodná jako nikdy v životě.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Soňa (35): Svá velká prsa jsem vždy považovala za výhodu. Dnes má tolik žen ve výstřihu silikon, že mě to začíná štvát