Dušan (58): Naše jediná dcera jede dělat charitu do Indie. Manželka to neustála a skončila na psychiatrii

„Ne, nepojedeš se starat o orangutany do Indonésie,“ pamatuji si první pitomý nápad mojí dcery. Tenkrát jí bylo šestnáct, a mohl jsem jí to, jako její zákonný zástupce, zakázat.

Jarka (62): Moje ochota pomáhat se obrátila proti mně. Bojím se, že kvůli vnoučatům přijdu o nového partnera

Dcera je alternativní člověk

Ilona od mládí milovala zvířata. Tahala domů každého toulavého psa. Na jednu stranu jsme byli na dceru hrdí, že je vnímavá a má srdce na pravém místě. Ale na druhou stranu jsme byli unavení z jejích podivných nápadů. Neradi jsme viděli, když chodila do azylového domu pomáhat do kuchyně. Bez předsudků se bavila s bezdomovci a občas nějakého přivedla domů na návštěvu.

Manželka tyto situace neuměla řešit a pokaždé ztropila scénu, která skončila hádkou. Ilona svou matku obvinila z povrchnosti a vždy odešla spát ke své kamarádce. Místo intimních chvil jsme s manželkou neustále řešili povahu naší dcery. Vizuálně byla jiná, mentálně byla odlišná a její studium se stáčelo směrem, že jsme tušili průšvih. Dcera na vysoké škole studovala na katedře asijských studií.

Klára (35): Jeden mi nabízí jistotu, druhý dobrodružství. Nevím, kterého si vybrat

Dcera se chce odstěhovat přes půl zeměkoule

Před rokem nám dcera oznámila, že se odstěhuje do Indie a bude tam pracovat pro jednu neziskovou organizaci. Pomáhají lidem v nouzi. Už prý zařizuje svůj přesun. Naše jediná dcera, která je vzdělaná a mohla by v Čechách dosáhnout úspěchu a něco dokázat, se zahrabe v Indii. V zemi, kde je vysoká kriminalita, tropické nemoci a chudoba na každém kroku. Moje manželka se z rozhodnutí naší dcery zhroutila. Dochází k psychiatrovi a užívá antidepresiva.

Já se snažil s dcerou hovořit: „Ilonko, bojíme se o tebe. Jeď se tam podívat na měsíc a pak se rozhodni, že se tam odstěhuješ. Nedělej rozhodnutí, když ani nevíš, do čeho jdeš. Navíc máš věk. Kde tam potkáš nějakého partnera? Můžeš pomáhat i tady v Čechách. A budeš tu víc platná jak v Indii.“

Nikola (22): Na dovolené v Egyptě jsem zažila něco úžasného. Na tajemného cizince nedokážu zapomenout

Stali se z nás smutní lidé kvůli naší dceři

Ilona byla v posledních šesti měsících už dvakrát v Indii. Podepsala veškeré pracovní smlouvy, podívala se na místo, kde bude bydlet i pracovat, seznámila se s kolegy a pokaždé se vrátila nadšená. Ruce pomalované ornamenty, vlasy spletené do copánků, batikované kalhoty s rozkrokem až u kolen a slovník, kterému jsme nerozuměli. To byl následek dvou návštěv Indie.

Děsíme se, co se stane z Ilony po několika měsících v cizí zemi. Co portom po několika letech. Slíbili jsme dceři, se na ní přijedeme podívat. Ale tuším, že pojedu sám. Manželka se chová, jako by Ilona zemřela. Její stěhování přes polovinu zeměkoule manželka neustála se zdravým rozumem. Mrzí mě, že dceřino rozhodnutí ovlivnilo i naše manželství. Vlastně jsem ztratil vše. Vše, na čem mi záleželo.

Karin (26): Děda vyprávěl tak neuvěřitelné historky, že jsme často nevěděli, co je pravda. Pak se ozval jeden tajemný muž

Další příběhy ze života

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].