
Petr si myslí, že o propíchnutí uší by se měla dívka rozhodnout sama. Jenže manželka Ivana je opačného názoru. Před týdnem bohužel nechala dceři Martě uši propíchnout. Doma je dusno a Petr je naštvaný.
S manželkou se nám před osmi měsíci narodila vymodlená dcerka Martička. Jsme v manželství patnáct let. Posledních deset let jsme strávili tím, že jsme každý měsíc zažívali zklamání. Každou menstruaci manželka obrečela.
Komunikace ve vztahu je základ
Za deset let, kdy jsme museli ustát nepočítaná zklamání, jsme se naučili komunikovat. Myslím si, že máme s manželkou nadstandardní vztah. Dovolím si tvrdit, že se dokážeme domluvit na všem. Respektujeme se navzájem, respektujeme své názory a postoje. Doposud se nám to vyplatilo. Boj, který jsme vyhráli, to jen potvrdil. Ten, kdo nezažije dlouholetou snahu o početí dítěte, tak si to neumí představit.
A my jsme zažili vše. Opakované potraty v různých fázích těhotenství. Snahu s pomocí reprodukční medicíny, hormonální léčbu a nakonec i rizikové těhotenství. Při čekání na naši vymodlenou dcerku jsme se domluvili na všem. Jak dceru budeme vychovávat, jak se o ni budeme starat, jaké máme představy a jak budeme jako rodiče fungovat.
Narození dcery jako zkouška našeho vztahu
Po narození dcery Martičky jsme zjistili, že naše teoretické debaty byly směšné. Až praxe ověří pevnost vztahu. Dokud se o výchově dítěte baví dva, kteří jsou vyspalí a odpočinutí, je to debata o ničem. Až probdělé noci, kruhy pod očima a vyčerpání ukážou, nakolik je manželství pevné. A my jsme zjistili, že máme mezery ve všem.
Já jsem si musel přiznat, že noční dětský pláč a zaměstnání nedokážu zkombinovat, a tak často utíkám spát do obývacího pokoje. A na Ivaně jsem viděl, že aby měla klid, tak dělá to, co před mateřstvím odsuzovala. Televize u nás hrála od rána do večera, a když náhodou pohádka dceru zabavila, rozhodně to Ivana vítala.
Jeden zákrok, který vnesl hádky do našeho vztahu
Ivana chtěla dát dceři propíchnout uši. Já jsem byl zásadně proti. Podle mého názoru si má člověk o takovém zákroku rozhodnout sám. Až bude dcera větší a bude chtít nosit náušnice, může o propíchnutí ušního lalůčku požádat. Ale abychom to rozhodli za ni, to se mi nelíbí.
„Ivano, jsem zásadně proti. Je to zásah do práv naší dcery,“ kategoricky jsem vedl svou. Ivana mi oponovala, že v tomto věku o zákroku dcera neví a že je to přirozené. Holčičky náušnice nosí. Byla to otázka, na které jsme se nedokázali několik týdnů domluvit. Před týdnem jsem přišel ze zaměstnání a dcerka měla nasazené náušnice. Ivana mě zklamala. Nerespektovala můj názor. Poprvé v životě rozhodla něco sama a navíc proti mé vůli. Jsem neskutečně naštvaný.
Další příběhy ze života
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].




