Emil (50): Manželka žije jako poustevnice. Pohrozil jsem jí i rozchodem, ale zdá se, že je jí všechno jedno

Emil (50): Manželka žije jako poustevnice. Pohrozil jsem jí i rozchodem, ale zdá se, že je jí všechno jedno
Zdroj: Freepik

Emil si neví rady se svou ženou, která nemá žádné kamarádky. Tráví čas sama a on se obává o její duševní zdraví. Dřív bývala společenská. Změnil ji odchod dětí, má asi syndrom prázdného hnízda. Emil ji ale občas nechává samotnou a vyráží s „klukama“ ven, jinak by se také zbláznil.

Michaela Hájková
Michaela Hájková 16. 09. 2023 10:00

Pokaždé, když jdu na pivo, Jana (52) jen pokrčí rameny, pustí si televizi nebo jde žehlit. Nikdy nechodí ven a já si připadám hloupě, že ji nechávám samotnou. Děti se odstěhovaly a já také potřebuji občas někam vyrazit sám.

Manželka bývala s dětmi společenská

Když byly děti malé, jezdili jsme s nimi po výletech a vídali se s přáteli na dovolených i o víkendech. Jak děti rostly a přestávaly mít o naši společnost zájem, moje žena nevěděla, co se sebou. Já si našel koníčky a občas vyrazil s kamarádem na pivo. Jana byla zvyklá být jen s dětmi a žádná přátelství si neudržovala.

To se ukázalo jako špatná taktika, protože ve stáří o novou kamarádku jen tak nezavadí. Alespoň tak mi to Jana říkala a tvrdila, že nikoho nepotřebuje. Jak jsem ji viděl při odchodu do hospody, tak jsem ji potkal i po příchodu. Na gauči u televize nebo u knížky.

Bylo mi Jany líto a pochopitelně jsem ji také občas někam „vytáhl“, ale ona už je zvyklá být skoro pořád doma a ven se jí nechce ani se mnou. Jediný moment, kdy ožívá, je během návštěv našich dětí. To bývá jednou či dvakrát do měsíce, přál bych si, aby to bylo častěji.  

Jak děti odejdou, žena zas smutně usedne na gauč

Nedá se na to dívat, začínám si připadat, jako bych žil s nějakou vdovou. Radost ze z ní vytratila a já mám černé svědomí, když někam vyrážím. Nedávno jsem potkal mladší ženu, byla to kolegyně mého kamaráda. Povídali jsme si celý večer a já se cítil jako znovuzrozený. 

Byla mimo jiné i moc hezká, ale potěšil mě hlavně veselý svižný rozhovor. Její oči plné života, vyprávění a smích – to je to, co mi s Janou tak chybí. Když jsem pak přišel domů a viděl manželku spát před televizí, bylo mi do pláče. Takhle už dál nemůžeme!

Doufám, že syndrom prázdného hnízda brzy odezní. Hrozí totiž, že se s tou mladou ženou znovu potkám. Začala i sama od sebe psát a já nevím, jak dlouho dokážu odolávat. Janě nechci ublížit, ale připadám si vedle ní jako zombie. Zkusil jsem jí promluvit do duše, ovšem se zlou jsem se potázal. Jana mě seřvala, že nic nechápu, a pak všechno uzavřela hlasitým štkaním.

Prosím příbuzné, aby Janu nějak rozveselily

Už jsem přemlouval svou sestru a dokonce matku. Volal jsem i sestřenici a prosil, aby vzaly Janu do kina nebo do divadla. Ona ovšem všechny tyhle snahy přechází bez většího zájmu. Už mě dokonce napadlo, že svou ženu seznámím s dívkou, co mi pořád píše a doufá, že ji pozvu ven.

To by asi nebyl nejlepší nápad. Zatím ještě vyčkávám, ale brzy se něco změní. Už jsem Janě naznačil, že jsem ochoten uvažovat o odchodu, pokud se nevzpamatuje. Dám jí čas, abych pak neposlouchal její výčitky.

Další příběhy ze života →

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.

Moderátorka Martina Hynková Vrbová nemohla sedm let otěhotnět: Hormony mě měnily k nepoznaní

Moderátorka Martina Hynková Vrbová nemohla sedm let otěhotnět: Hormony mě měnily k nepoznaní

Související články

Další články