Facebook
Instagram
TikTok
YouTube
Eva žije s partnerem Petrem dva roky. Ve všem si rozumějí, ale jejich vztah narušuje jediná věc – Petrův zvyk navštěvovat striptýzové bary. Eva kvůli tomu váhá, zda s ním plánovat budoucnost a topí se v nejistotě.
Petr má ve zvyku každý pátek vyrazit s přáteli na pivo. Nikdy jsem proti tomu nic neměla. Proč by si nemohl popovídat s kamarády? Ani ve snu by mě nenapadlo pátrat, kam přesně chodí.
Dokud byl jen v hospodě, byla jsem klidná
„Peťo, tak co, jak jste si to užili?“ zeptala jsem se ho jednou, spíš jen tak prohodila. Petr mi s naprostým klidem odvětil, že setkání bylo skvělé a že po pár pivech se s partou jako obvykle přesunuli do strip baru na drink. V tu chvíli jsem oněměla a nevěděla, co říct.
Abych nevybuchla, raději jsem se sebrala a šla do večerky pro rohlíky. Venku jsem si musela sednout na lavičku, abych to zpracovala. Byla jsem v šoku. Můj partner tráví čas tím, že sleduje nahé ženy, jak tančí u tyče, a popíjí u toho. Bylo mi do pláče.
Nejsem si jistá, jak to brát
Když jsem se vrátila domů, Petr už na mě čekal: „Evi, vidím, že tě to vzalo. Opravdu ti vadí, když se občas podívám na svlečené ženy? Vždyť o nic nejde.“ Řekl to skoro s úsměvem a dodal: „Nejsi přece žádná puritánka. Spím přece jenom s tebou. Jen se dívám.“
Rozbrečela jsem se a snažila se mu vysvětlit, že mi to připadá ponižující a nechutné. Že si nedokážu představit, jak slintá nad jinými ženami a pije u toho tvrdý alkohol. Petr se jen smál a kroutil hlavou. Prý rozhodně neslintá. Je to pro něj jen kulisa k posezení s přáteli. Sice přiznal, že je příjemná a vzrušující. „Evi, přece víš, jak mě přitahuješ. Tohle je jen taková změna. Tam se naladím, ale pak se těším domů za tebou, tak neblázni.“
Jeho vysvětlení mi prostě nestačí
Petr nehodlá na svých zvyklostech nic měnit. Do strip baru prý s kamarády chodí už léta. Ne pokaždé, ale když na to přijde nálada, tak si tam prostě zajdou. Opakovaně jsem se s ním o tom snažila mluvit, vysvětlit mu, jak se cítím a jaký svíravý pocit mám na hrudi, když v pátek odchází. Bylo to zbytečné. V Petrových očích jsem upjatá a dělám problém z ničeho.
Předtím, než jsem zjistila, kam chodí, jsem přemýšlela o rodině, ale teď mám strach udělat tak velký krok. Ano, je to jen striptýz, ale co když Petr své hranice časem posune ještě dál? Co když pak zůstanu na dítě sama? Jenže mi bude brzy třicet a nechci ztrácet čas čekáním. Jsem to já, kdo přehnaně reaguje, nebo je Petrovo chování za hranou? Nevím, co si počít. A čas běží.
Názor vztahové terapeutky
Tato situace se dotýká velmi citlivého tématu osobních hranic a hodnot ve vztahu. Z odborného pohledu nejde ani tak o samotnou návštěvu stripbaru, jako o rozdílné vnímání toho, co je pro oba partnery přijatelné a co už ne. Pro Evu je Petrovo chování zraňující a narušuje její pocit bezpečí, pro Petra běžná a neškodná součást zábavy. Zásadní je rozlišit, kdy jde o koníček, a kdy už partnerovo chování zasahuje do pocitu bezpečí, důvěry či důstojnosti druhého.
Cílem není, aby jeden partner určoval, co ten druhý smí nebo nesmí dělat. Vztah nesmí sklouznout k ovládání nebo omezování. V ideálním případě by se měli partneři pokusit pochopit, proč jsou pro ně určité aktivity citlivé, a hledat společné řešení, které bude přijatelné pro oba. Víc než řešení, potřebujeme být ve vztahu viděni a slyšeni.Na místě je proto otevřený dialog, aniž by si navzájem vnucovali své představy o správném chování. Jen tak mohou najít cestu, která bude respektovat potřeby i svobodu obou.
V některých případech ale zjistíme, že postoje partnera jsou pro nás nepřijatelné a překračují naši hranici natolik, že se rozhodneme z takového vztahu odejít.
Ing. Lucie Lamačová, Ph.D., zapsaná mediátorka ze společnosti pro mediaci ET PACTUM. Specializuje se na řešení rodinných, vztahových, firemních či sousedských sporů mimosoudní cestou.
Další příběhy ze života
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].
