Eva (31): Stydím se za svoje prsa. Na plastiku se bojím, a tak se před muži raději schovávám

Těšila jsem se, až mi začnou růst prsa jako spolužačkám. Jenomže já asi nemůžu mít nic „normálně“, ani ta prsa. Začalo mi růst jen jedno a trvalo dlouho, než se přidalo druhé. To léto jsem se schovávala, kde jsem mohla. Už jako malá jsem vlastně nesnášela plavky. Každé ňadro si žilo svým životem, nikdy se jedno nepodobalo druhému.

Apolena (34): Kvůli mateřství jsem přišla o prsa a krásnou postavu. Další dítě už za žádnou cenu nechci

Od začátku to byla „tragédie“

Výsledkem bylo moje hrbení v pubertě, schovávání na tělocviku a odpor ke sportu. Musela jsem v jednom košíčku podprsenky později nosit vycpávku a v noci se mi zdály noční můry o tom, jak mi vycpávka někde vypadne. Tím pádem jsem nemohla prožívat ani klasické první lásky a zkušenosti.

Děsila jsem se toho, že by mi kluk sáhnul na prsa a zjistil, jak se věci mají. Tudíž jsem se raději vyhýbala milostnému životu, přestože se mi kluci líbili už dávno. Smůla je i to, že mám prsa nejen o dvě čísla jinak velká, ale i jinak tvarovaná, a bradavky jsou každá jinak vysoko. Na fotkách to vidím a jímá mě hrůza, kdo si toho všimne. Nejsem schopná jít ani s kamarádkami na koupaliště nebo do sauny.

Danuše (23): Nemám ráda svoje tělo. Dokonce se bojím ukázat se nahá muži, kterého miluji

Nikdo je nesmí vidět!

Můj první kluk na vysoké škole měl přísný zákaz se podívat. Vždy jsem zhasla a málokdy se svlékla. On samozřejmě po hmatu asi leccos poznal. Já se kvůli tomu nemohla nikdy uvolnit. Pořád jsem dávala pozor, abych byla nějak natočená. Aby nemohl sahat na obě vnady najednou.

Byl moc hodný a miloval mě, tvrdil, že to celé přeháním. Bohužel nám to nakonec nevyšlo a mně na tom trápilo nejvíc to, že budu muset seznamovat se svými nedostatky dalšího muže. Pokaždé je to zajímá o to víc, když to zmíním. „Všiml jsem si toho už v té halence,“ přiznal mi nový přítel a já zrudla. Byla jsem si jistá, že je halenka dostatečně volná. „Já nesnáším dokonalost, jestli tě to potěší,“ řekl mi, aby mě uchlácholil.

Každý se mě snaží utěšovat, ale já vím, že jsou prsa pro muže důležitá. Nikdo nechce holku, co má škaredá prsa. Už tím netrpím tolik jako v pubertě. Ale nesnáším se a můj život je tím poznamenaný. Kolegyně se jednou u fotky jakési ženy v časopise před plastikou vyděsila. „No, mít tam tohle, taky bych šla pod nůž.“ Proti mně vypadala báječně.

Vlasta (43): Nechala jsem se ostříhat na krátko. Jen jsem netušila, že kvůli tomu zažiju takový trapas

Operaci bych nezvládla

Každý je s tím hned hotový. Kdo má problém, může si přeci nechat udělat pěkná prsa. Jenže nikdo nemyslí na dvě věci. Na finanční stránku. Peníze na takovou modelaci opravdu nemám. A hlavně se strašlivě bojím i obyčejného braní krve. Takže moje prsa viděli sice dva lékaři na konzultaci, ale dál jsem se nedostala.

Budu se muset smířit s tím, že si nikdy neužiji v pohodě milování a nikdy se na sebe nepodívám se zalíbením do zrcadla. Nikdy se ani svému partnerovi zcela neotevřu. Je to taková moje třináctá komnata.

Kateřina (48): Kašlu na seznamování a budu sama. Kult dnešní krásy mě ničí

Další příběhy ze života

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].