Eva (36): Můj manžel mě sprostě podrazil. Neměli jsme peníze na dvě vstupenky na koncert, tak šel tajně sám

Příběhy o životě: Můj manžel mě sprostě podrazil. Neměli jsme peníze na dvě vstupenky na koncert, tak šel tajně sám
Zdroj: Freepik

Eva byla zklamaná, že si s manželem nemohli dovolit jít na koncert jejího oblíbeného zpěváka. Ještě větší zklamání ale zažila, když zjistila, že její manžel si tajně koupil vstupenku a šel na ten koncert sám. Proč to udělal?

Jana Jánská
Jana Jánská 07. 06. 2025 13:00

Každá žena občas prohledává kapsy svého muže. Ne vždy proto, že by chtěla odhalit něco podezřelého – často je to jen rutina před praním kalhot. Přesně tak to bylo i u mě. Nečekala jsem žádné milostné vzkazy, účtenky z romantických večeří ani cizí spodní prádlo. Můj Adam nebyl chlap, který by měl co skrývat. A přesto...

V manželových kapsách jsem našla překvapení

Když jsem kontrolovala kapsy jeho džínů, narazila jsem na lístek. Nejprve mi ten roztržený papírek nic neříkal, ale po chvíli jsem si všimla, co je na něm napsáno. Byla to vstupenka na koncert. A ne jen tak nějaký – šlo o koncert zpěváka, kterého naprosto miluju. On šel na jeho koncert? Sám? Beze mě? Proč? Hlava mi z toho šla kolem.

Praní jsem odložila. Odešla jsem z koupelny a sedla jsem si ke stolu v kuchyni. Na lístku bylo jasně uvedené datum – koncert proběhl před dvěma týdny. Vzpomněla jsem si, že mi tehdy Adam tvrdil, že jde na služební cestu. Opravdu mi lhal? Těžko se tomu věřilo, a přesto jsem v ruce držela důkaz.

Proč by to dělal? Tolikrát jsem mu říkala, jak moc toho zpěváka miluju. Mám doma jeho kompletní diskografii. Náš první tanec byl právě na jednu z jeho písní...

Měli jsme tam jít spolu

Vzpomněla jsem si, že jsme se o tom koncertu bavili. V rádiu říkali, že zpěvák přijede do Česka jen na jediný večer. Zaradovala jsem se a navrhla Adamovi: „Co kdybychom šli na koncert? Máma nám pohlídá děti.

Na chvíli se zamyslel a pak s úsměvem řekl: „To není špatný nápad.

Byla jsem nadšená – až do chvíle, kdy jsme se podívali na ceny vstupenek. Už jen z představy, kolik by nás to všechno stálo, se mi zatočila hlava. Nejlevnější vstupenky byly za patnáct stovek, za dva by to tedy byly tři tisíce. K tomu cesta autem nebo vlakem, tam i zpět, možná nocleh, jídlo, pití...

Když jsme to všechno sečetli, začalo to být nereálné. Celý večer by nás vyšel na sumu, která se do našeho měsíčního rozpočtu prostě nevešla. „To nemá smysl,“ řekla jsem smutně. „Jsem ráda, že zvládáme hypotéku.

Tak nic, miláčku,“ objal mě Adam. „Uděláme si koncert doma. Pustíme si cédéčko, otevřeme víno...

Není to ono, ale...“ zaváhala jsem. „...chápu, že na to nemáme.

Pořád jsem si říkala – tolik pracuju, tolik si odpírám... A když přijde něco, co by mě doopravdy potěšilo, stejně na to nemám. A teď jsem si uvědomila, že ne každý to má stejně. Můj manžel to tak očividně nemá. Netuším, co si tehdy myslel, ale bylo jasné, že šel na koncert a užil si to beze mě. A ještě to zamaskoval služební cestou. Znám ho vůbec? Začala jsem pochybovat o všem, co jsem do té doby považovala za jisté. Ta rána byla silnější, než jsem čekala.

Čekala jsem, jestli se přizná

Po prvotním výbuchu hněvu přišla jen lítost. Snažila jsem se ovládnout, ale přesto jsem se po chvíli rozbrečela. „Jak mi to mohl udělat?“ šeptala jsem a zírala na vstupenku. Měla jsem chuť ji roztrhat, ale ovládla jsem se. Místo toho jsem ji uhladila a položila vedle vázy na stole v obýváku. Rozhodla jsem se, že nic neřeknu – počkám, až si toho všimne a přizná se. Bude mi to muset vysvětlit.

Když Adam dorazil z práce, svalil se na gauč a zeptal se, co bude k večeři.

Máme polévku. Ohřeju ti ji, když uklidíš stůl v obýváku,“ řekla jsem mu.

Dívala jsem se, jak vstává a jde ke stolu. Pak se zarazil. Po chvíli ke mně přišel se vstupenkou v ruce. Vypadal nejistě. „Evo, prosím... nech mě to vysvětlit...“ řekl tiše.

Tak povídej,“ odpověděla jsem napjatě.

Mlčel a díval se do země. Možná mu došlo, že mu žádná výmluva neprojde. Že neuvěřím, že mu lístek někdo jen tak dal, že ho našel na chodníku, nebo že se koncert konal zrovna v místě jeho služební cesty. Dívala jsem se na něj a čekala. Tak co?“ naléhala jsem.

Ale on pořád nedokázal říct ani slovo.

Chtěla jsem ti jen říct, že mě to strašně mrzí,“ řekla jsem se slzami v očích. Pak jsem mu v tichosti naservírovala polévku, ale nesedla jsem si k němu. Odešla jsem do ložnice a sedla jsem si na postel. Přemýšlela jsem nad tím, jak mi to mohl udělat člověk, kterého miluju. Proč mě zradil? Přece jsme se o tom koncertu bavili. Společně jsme se rozhodli, že nemáme na to, abychom tam šli.

Došlo mi, že Adamovi nestálo za to dát těch pár tisíc, aby mi udělal radost. Jako by tím prodal náš vztah. Možná to nezní jako důvod k manželské krizi. Ale když mi lhal v takové maličkosti... co dalšího ještě tají?

Další příběhy ze života →

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].

Topmodelka Pavlína Němcová bojovala o syna dlouhých dvanáct let: Soudu vadilo, že jsem mladá

Topmodelka Pavlína Němcová bojovala o syna dlouhých dvanáct let: Soudu vadilo, že jsem mladá

Související články

Další články