Filip (55): Kvůli olympiádě jsem se vykašlal na domácnost a teď jsem pro ženu vzduch

Když je olympiáda, vždycky nadávám, že nemám čas se dívat. Musím chodit do práce, musím dělat něco doma, musím se věnovat manželce… Pokaždé mě to štvalo, ale teď jsem se rozhodl vzít si dovolenou a olympiádu si vychutnat.

Klára (45): Těšila jsem se na volnost a svobodu. Místo toho jsem dostala do péče svou neteř

Nenechá mě užít si volno

Jenže manželka, jakmile uslyšela, že si beru volno, dala mi seznam věcí, které mám doma udělat. „Já když mám volno, tak se taky neválím na gauči a nečumím na televizi. Dělám něco pro blaho všech.“ Nechal jsem to být a řekl si, že to postupně všechno stihnu.

Už druhý den ale nastal problém, protože přišla domů, ráno zapnula myčku a odpoledne nebyla prázdná. Jestli jsem prý nemohl na chvíli zvednout zadek a aspoň něco udělat? Jenže já se dopoledne díval na přenosy, které mi utekly den předem. Holt ani když má člověk dovolenou, nedá se stíhat všechno. A taky musím někdy spát.

Když přišla domů další den, zas byl problém. Snědl jsem jí oběd, který si připravila na další den do práce. Snažil jsem se jí vysvětlit, že ona má čas si uvařit, ale mně by něco mohlo utéct, ale podle jejího výrazu jsem asi neuspěl. Jen se na mě dívala nasupeně, bouchla dveřmi a měl jsem klid.

Luděk (34): Strejda mě podržel, když jsem to potřeboval. Ale bydlení u něj se brzy nekontrolovaně zvrtlo

Přehlíží mě

Jenže od té doby se mnou přestala mluvit. Nezvedá mi telefony, když jí volám do práce, a předevčírem přijela z nákupu a úplně zapomněla na můj oblíbený salám, který mi kupuje vždycky. A když jsem se ohradil, řekla mi, že zapomněla. Ale moje žena nikdy na nic nezapomene, díky ní nikdy nic nezmeškám.

Myslel jsem, že to bude trvat jen pár hodin, ale už se mnou nemluví několik dní, a když se jí snažím na něco zeptat, vždycky se na mě podívá jako na blázna a zeptá se mě, jestli olympiáda už skončila. Když odpovím ne, pokrčí rameny a jde si po svých. Nechápu, proč se takhle chová, ale trochu se bojím, že až olympiáda skončí, budeme si muset promluvit. Takhle to přece nejde.

Žofie (27): Společné bydlení mi otevřelo oči. Místo partnera mám doma přerostlé dítě, které musím obskakovat

Další příběhy ze života

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].