Film Musíme si pomáhat z roku 2000 byl v následujícím roce nominován na Oscara, letos si tedy připomínáme si pětadvacáté výročí tohoto českého úspěchu. Snímek vznikl na motivy knihy Petra Jarchovského. Co ho inspirovalo k napsání tohoto příběhu? A jaké zážitky a nesnáze čekaly na filmaře při výběru správných lokalit na natáčení?
Film Musíme si pomáhat zpracovává příběh penzionovaného úředníka Josef Čížka, který u sebe v bytě ukryje židovského uprchlíka. Jenomže si musí dávat pozor na kolaboranta Prohasku, jenž se celkem nepokrytě dvoří jeho ženě. Neprozradí se jeho tajemství?
Kniha Petra Jarchovského a inspirace příběhem dědečka
Hlavní inspirací při psaní knihy byly pro Petra Jarchovského vzpomínky jeho dědečka. Posloužil jako předloha pro německého úředníka Kepkeho, kterého hrál Martin Huba. Když v roce 1939 skončil na udání v koncentračním táboře, plivl mu do tváře jeden důstojník se slovy, že jsou mu milejší tři němečtí vrahové než jeden politický vězeň z Československa.
Onen důstojník byl druh oficíra, jenž není schopen přijmout nic jiného než absolutní vítězství Třetí říše. Když mu v Africe zemřel první syn, nechal stát vězně dlouhé hodiny, aby mu tak vzdali hold. O něco později přišel o druhého syna. Tentokrát v Rusku. A na konci války zemřel i třetí syn. Zastřelili ho na útěku. Z drsného důstojníka zbyla troska, která se dokonce vězňům začala za své chování omlouvat.
Filmaři našli v Josefově poklad v podobě bytu, zamrzlého v čase
Najít tu správnou lokaci pro film může někdy zabrat hodně času. Buď jí něco chybí, nebo z ní nejde požadovaný pocit či estetika. To se v případě příprav filmu Musíme si pomáhat naštěstí nestalo. Šlo o byt v Josefově na zastrčeném dvorku, který přesně odpovídal tomu, kde měli žít hlavní hrdinové. Bydlela tam jistá paní Červená, jíž dokonce na stěnách visely obrazy, které si Petr Jarchovský v knize vymyslel.
A pak tam byla ještě tajemná místnost s názvem manželův zavřený pokoj. Paní Červená tam po smrti svého chotě prakticky nechodila. Působilo to tam, jako by se člověk vrátil do minulosti. Byly tam relikvie z Protektorátu i dobový tisk. Díky tomu mohl pak architekt Milan Býček postavit na Barrandově ateliérovou dekoraci. A ještě jeden dárek filmaři dostali. V ulici, kde chtěli natáčet externí záběry, se zřítil dům, jenž vypadal, jako by na něho spadla bomba. Stačilo tak jen vedení města poprosit o posečkání s úklidem sutin. Rázem nebylo potřeba platit za drahou rekvizitu.
České filmy a nominace na Oscara
Film Musíme si pomáhat byl na Oscara nominován, cenu ale nakonec nezískal. To ale neznamená, že by se nám Cena Akademie vyhýbala obloukem. V roce 1966 putoval do Československa historicky první Oscar, a to za film Obchod na korze. Režírovali ho pánové Ján Kadár a Elmar Klos.
O dva roky později slavil Jiří Menzel, jeho Ostře sledované vlaky zaujaly i v zahraničí. V roce 1985 si pro sošku přišel Miloš Forman za svého Amadea (snímek získal celkem osm Oscarů). Soudruzi sice tehdy moc libě nenesli, že by se měl Forman vrátit do Prahy, když ale uviděli peníze, které čekaly na to, aby je štáb utratil, nechali se obměkčit. A nesmíme zapomenout na rok 1997 a film Jana Svěráka Kolja.
Na film Musíme si pomáhat se můžete podívat na streamovací službě OnePlay. Snímky z filmu najdete v galerii.
Zdroje informací:
Čsfd.cz: Musíme si pomáhat, zajímavosti
Kudyznudy.cz: Česko ve filmu - výlety na místa, kde se natáčely české filmy s Oscarem - Ostře sledované vlaky, Amadeus nebo Kolja









