Facebook
Instagram
Galina byla vychována tradičně. Otec se staral o dům, zatímco matka obhospodařovala domácnost. Galina se chtěla naučit všechno, aby otci dokázala, že muže nepotřebuje. Povedlo se jí to?
Rodiče mají pevně nalinkovaný vztah. Máma se stará o domácnost ve smyslu vaření, pečení, úklidu a tak, zatímco táta je ten, kdo opravuje věci a kutí. Ne že by jeho vynálezy byly vždycky použitelné, ale máma mi celý život říká, že pokud je chlap spokojený, neměla bych mu do toho kecat.
Učila jsem se jen „ženské práce“
Co jsem začala chodit na střední školu a tátovi nějak docvaklo, že si asi jednoho dne najdu známost a možná se i vdám a budu mít rodinu, poslouchám jen, jak je neuvěřitelně důležité, abych si našla někoho, kdo je zručný. Táta se prostě rozhodl, že ze mě udělá mámu a že budu potřebovat někoho, kdo za mě odvedl manuální práci.
Máma mě samozřejmě naučila všechny domácí práce, ale už jako malá jsem se chtěla naučit i věci, které dělá táta. Protože jsem jedináček, doufala jsem, že mu tím polichotím a strávíme spolu víc času. Ale jediné, co jsem kdy od táty slyšela, bylo: „Galinko, to je práce pro mužský. Ty jdi za mámou a nauč se vařit.“
Chtěla jsem se do nejdřív osamostatnit
Dlouho jsem nemohla uvěřit tomu, že můj táta žije v 21. století, ale postupem času jsem se s tím smířila. Většinu těch „mužských prací“ jsem se naučila sama a po maturitě si koupila jako dárek akuvrtačku, abych si měla čím pomoct, když se budu stěhovat do samostatného bydlení.
Táta i máma se divili, co mě to vzalo, že chci hned po škole bydlet sama, ale já byla rozhodnutá tátovi ukázat, že se o sebe dokážu postarat a chlapa k tomu nepotřebuju.
První týdny byly krušné. Jednak proto, že pračku jsem sice uměla zapnout, ale už ne zapojit, a byla jsem schopná uvařit, ale když mi plynový sporák zničehonic přestal fungovat, bála jsem se, že vyhodím celý dům do vzduchu, ačkoli jsem necítila plyn a očividně neucházel. Na rozdíl od táty ale žiju v 21. století a mám YouTube.
Odpad jsem bez táty opravit nezvládla
Největší výzva přišla, když mi po několika měsících přestal odtékat sprchový kout. Použila jsem všechny známé triky, zkusila jsem jedlou sodu s octem, pak chemické přípravky, ale nic nefungovalo. Volala jsem i domácímu, který mi řekl, že pokud jsem to ucpala a bude se muset rozkopat koupelna, budu to platit.
Nebudu lhát, že jsem nepanikařila. Netušila jsem, co dalšího můžu dělat. A tak jsem nakonec polevila a rozhodla se zavolat tátovi. Jako první mi řekl, že přijede, ale to jsem nechtěla. „Tati, já se o sebe chci postarat sama a ne že pokaždé, když budu potřebovat, přijedeš a budu poslouchat, že bych si měla najít chlapa.“ Pochopil a podle jeho instrukcí se mi povedlo odkrýt odpad, ale dál jsem se nedostala.
Táta nakonec stejně musel přijet a musel mi pomoct, ale světe, div se, ani jednou z něj nevypadlo, že bych si měla někoho najít. Dokonce mi i konečně vysvětlil, jak se co dělá, jak se jaké nářadí používá a já už jen doufám, že příště to opravdu zvládnu bez něj.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.
