Facebook
Instagram
Když 11. září 2001 narazila do budov Světového obchodního centra unešená letadla, svět se na chvíli zastavil. Zemřelo 2 977 lidí, kteří měli své rodiny a blízké. Jak na to vzpomíná dívka, které tehdy bylo deset měsíců?
„Lidská paměť není jako počítač," cituje magazín TIME profesora psychologie Williama Hirsta, který je autorem studie o tom, co si lidé myslí, že dělali 11. září 2001. Účastníci výzkumu si na to měli vzpomenout po 1, 3 a 10 letech. A výsledek?
Vzpomínka na 11. září 2001
„Lidská paměť je extrémně omylná," nabízí Hirst nápovědu, jak průzkum dopadl. Máme totiž sklony k tomu, že si leccos zapamatujeme chybně. Lidé z průzkumu si pamatovali fakta o své zkušenosti z 11. září, ale zapomněli, jak do sebe zapadají jednotlivé kousky.
Třeba jeden muž si pamatoval, že šel po ulici, když slyšel zprávy o útoku. Ve skutečnosti však byl ve své kanceláři. Pravděpodobně v průběhu 11. září strávil určitý čas na obou místech, ale jeho vzpomínka se časem rozmazala.
Jakmile lidé přijdou s nepřesným, ale souvislým příběhem, často se ho drží. „Začnete splétat velmi souvislý příběh. A když máte strukturovaný, ucelený příběh, uchová se po velmi dlouhou dobu," dodává Hirst. Není bez zajímavosti, že zatímco osobní vzpomínky se lidem pletou, až 80 % účastníků studie si správně pamatovalo informace o událostech z 11. září 2001. Nepřesné vzpomínky se časem opravily, pravděpodobně v důsledku toho, že se téma často opakuje v médiích.
Děti 11. září 2001
Trochu jinak to vnímají lidé, kteří byli dětmi, když došlo k útoku na Světové obchodní centrum, a jejich rodiče jsou mezi 2 977 oběťmi. Chybí jim životní vzory, tuto mezeru už nic nezaplnilo. A dodnes jsou zranitelní.
Web Npr.org oslovil takové děti, dnes už mladé muže a ženy, a jde o mimořádně zajímavé příběhy. Laurel Homer, jejíž otec LeRoy patřil k pilotům letu United Airlines 93, bylo 10 měsíců, když došlo k tragickým událostem. „Moc toho nevím. Je to něco, na co se moc neptám,“ říká Laurel. Ignorování faktů o smrti otce pro ni prý bylo ochranným opatřením. „Je to něco, za co jsem se trochu styděla. Nebyla jsem normální jako všichni ostatní lidé, kteří chodili do mé školy. Je to něco, co mě činí velmi zranitelnou a odlišuje mě to. A nebyla jsem ráda, když to lidé věděli.“
To ale není všechno. Matka jí totiž řekla, že v letadle jejího otce byli zlí muži a kvůli nim se nikdy nevrátí. Laurel pak měla strach ze všech mužů, včetně vlastních příbuzných. Pomohlo jí až chození na terapii.
Zdroje informací:
Time.com: Why 40% of Americans Misremember Their 9/11 Experience
Npr.org: They Don't Remember Their Parents Dying On 9/11. But They'll Never Forget
