Odvážné ženy s koženou brašnou: Skupinka válečných pošťaček odbavila 17 milionů zásilek v rekordním čase

Před těmito ženami je potřeba smeknout klobouk. Za pouhé tři měsíce dokázaly odbavit neuvěřitelných sedmnáct milionů nevyřízených zásilek. Dodržely tak své motto: „Dobrou morálku zajistí jen vyřízená pošta."

Mohlo by Vás zajímat:

Vdova z tanku a krvavá msta: Po vraždě manžela se Marija Okťabrskaja stala postrachem nacistů

Osmičkový prapor zasahuje

V únoru roku 1945 byly sklady v anglickém Birminghamu přeplněny nedodanými zásilkami, které byly určené americkým vojákům, důstojníkům i lidem z Červeného kříže sloužícím v Evropě. Pracovníci pošty nebyli schopni dodat ani vánoční balíčky, což často neblaze působilo na morálku mužstva. Jenomže za to mohli i samotní odesílatelé. Napsat na balík jen jméno a do poznámky dát US Army bylo nedostačující. Třeba takových Robertů Smithů bylo v armádě skoro osm tisíc.

Tento problém měl vyřešit "osmičkový prapor" (v originále triple eight). Ač dlouho panovalo přesvědčení, že prapor tvoří pouze Afroameričanky, nedávné výzkumy ukázaly, že se mezi nimi našla i Portoričanka či Mexičanka. Prapor byl multietnický a složený z žen, které v Americe zažívaly krutou segregaci. Kromě poštovních úřednic byly v jeho řadách kuchařky, mechaničky a další ženy s různou specializací.

Mohlo by Vás zajímat:

Noční můra gestapa: Nancy Wake nebyla žádná křehká květinka, zabíjela i holýma rukama

Ženy sobě

I v Evropě zažívaly tyto ženy segregaci. Musely spát a jíst na jiných místech než bílí vojáci. Nakonec je velení armády ubytovalo v bývalé školní budově, vojáci se zase usídlili v nedalekých domech. Místní ale k praporu přistupovali jinak. Nouze o návštěvy rozhodně nebyla. Častokrát také vznikala různá přátelství.

Ženy trávily volný čas v jídelně, kadeřnictví a baru, který si samy postavily. A že bylo potřeba upustit páru. Sklady se zásilkami byly kvůli náletům slabě osvětleny a velmi málo vytápěny. Nechyběly ani krysy, které okusovaly balíčky s dávno zkaženým jídlem. Pracovalo se sedm dní v týdnu po osmi hodinách. Za směnu se vytřídilo 65 000 psaní.

Mohlo by Vás zajímat:

Odvážná lovkyně nacistů: Osmnáctiletá Simone Segouin střílela ze samopalu a kladla miny

Diskriminace v armádě

Ač byl ženský pluk neustále chválen za profesionalitu, pracovitost a efektivitu, předsudkům se nevyhnul. Při jedné z kontrol si důstojník stěžoval, že před ním nejsou nastoupeny všechny ženy. Major Adams, nejvýše postavená Afroameričanka v americké armádě, mu vysvětlila, že kvůli směnnému provozu některé spí. Důstojník navrhl, že by do ubikací bylo vhodné poslat bělocha, který by ženy vzbudil a vysvětlil jim, jak se mají chovat. Na to Adams slušně odvětila, že se to stane jen přes její mrtvolu. Chybělo málo a byl by z toho vojenský soud.

Lepšího zacházení se jim dostalo až ve chvíli, kdy se z Birminghamu přestěhovaly do Francie. Opět na ně čekalo obrovské množství nedoručené pošty. Mohly si ale užívat ubytování v hotelu a služeb kuchaře. Když se v roce 1946 vrátily do Ameriky, neštěkl po nich ani pes. Nikdo jejích služby neocenil. Až v roce 1981 se jim dostalo vyznamenání od starosty Birminghamu. A v únoru roku 2022 odsouhlasila Sněmovna reprezentantů udělení zlaté medaile ženám z osmičkového pluku. Pozdě, ale přece.

Mohlo by Vás zajímat:

Rudá partyzánka: Hannie Schaft byla pro nacisty noční můrou, její dopadení nařídil sám Vůdce

Zdroje informací:

Wikipedia.org: 6888th Central Postal Directory Battalion

Historyhit.com: No Mail, Low Morale: Who Were The 6888th Central Postal Directory Battalion?

Čt24.českátelevize.cz: Za druhé světové války se prapor Afroameričanek setkával s předsudky. Teď je chce ocenit Kongres USA