Facebook
Instagram
Od narození Jiřího Adamíry uplyne 2. dubna 95 let. Jen velmi těžko bychom v historii naší kinematografie hledali herce s podmanivějším a charismatičtějším hlasem. Jeho herecké koncerty si připomínáme poměrně často i dnes, a to jak ve filmech, tak v seriálech. Jaký ale byl v soukromém životě?
Když se řekne Jiří Adamíra, většina z nás si vybaví zprávy o jeho milostných dobrodružstvích, o láskách, dokonce i o rvačkách o druhou ženu Ljubu Benešovou, kterou přebral jejímu tehdejšímu muži Josefu Langmilerovi. Mluví se o zástupech žen, které o něj měly zájem, a spekuluje se i o tom, kolik z nich třeba jen na chvíli uspělo...
Osudová láska Hana Maciuchová
Ať to bylo jakkoliv, jisté je, že klid a zázemí našel Jiří Adamíra až u ženy, která se za něho po celých dvacet let, kdy spolu žili, odmítala provdat. Jeho osudovou láskou se stala stejně úžasná Hana Maciuchová. A proč si svého vyvoleného a milovaného muže nevzala? Jednoduše proto, že se bála, aby se po svatbě vztah nezměnil. Bála se, že by manželství mohlo skončit krachem, a ona chtěla po jeho boku zestárnout. Přestože to Jiří Adamíra zkoušel několikrát, žádost o ruku byla vždycky odmítnuta.
Úžasný policejní rada Korejs
Jiří Adamíra ale nebyl jen idol ženských srdcí nebo svůdník. Byl to herec, který s přibývajícími léty zrál jako ono pověstné víno. Je velká škoda, že mu osud vyměřil pouhých 67 let – při svém hereckém umění a šarmu mohl natočit a v divadle sehrát ještě mnoho úchvatných rolí. Vzpomínáte například na jeho geniálního Euripida v Daňkově Ženě z Korinta nebo na básníka Kallimachose z představení Kadeř královny Bereniké od stejného autora? Druhá zmiňovaná se mimochodem stala poslední, kde se na divadle setkal se svojí životní láskou Hanou Maciuchovou.
Nebo zkrátka na policejního radu Korejse ze seriálu Panoptikum Města pražského? Byl prostě svojí podobou, vystupováním i přirozenou elegancí přímo předurčen pro role panovníků, vzdělanců, vyslanců nebo i laskavých a chápavých šéfů. Když ale vyrazil do jiných hereckých vod, i tam obstál se ctí.
Salónní herec Jiří Adamíra
Právě v seriálu Panoptikum Města pražského, které atmosférou, příběhy i hereckým obsazením navazovalo na Hříšné lidi města pražského, dostal Jiří Adamíra opravdu těžký úkol – nahradit Jaroslava Marvana a jeho radu Vacátka. Správně tehdy odhadl, že pokračovat ve stejné roli by nebylo možné. Proto se první díl navazujícího seriálu z části odehrával na hřbitově při pohřbu pana rady Vacátka. A na jeho místo nastoupil nový šéf čtyřky rada Korejs, který si svoje budoucí působiště nejdřív moudře „proklepl” zvenčí. Jiří Adamíra tak mohl naplno rozehrát vlastní představu o postavě, aniž by musel bezpodmínečně navazovat na vlastnosti svého předchůdce.
Korejs versus Adamíra
A tak se o poznání mladší a svým chováním salónnější představený pánů detektivů mohl také více zajímat o krásné ženy, které se kolem něj mihly, mohl do své role vnést i více klidného a noblesního vtipu. Takového, který neurazí, ale pro stejně naladěné lidi je nepřehlédnutelný. Do postavy rady Korejse otiskl Jiří Adamíra i velkou část sebe sama. Vždyť například jeho herecký kolega Jan Kačer o něm prohlásil, že i v době, která přála spíš neformálnímu chování a chlapskému plácání po dělnických zádech, připomínal Adamíra spíš kočárového koně. Ani tehdy nenechal nikoho, aby v něm zlomil jeho přirozenost.
Nebyla to ale jen póza. Jiří Adamíra byl mužem, který si na svých zásadách a názorech trval i tehdy, když to nebylo pro něj vůbec výhodné. Například svoje názory na politiku, které nebyly v předlistopadové době k tehdejšímu režimu příliš vstřícné, říkal s jasnou logikou a upřímností. Také proto se mu cesta tam, kam už dávno patřil, tedy do Národního divadla, otevřela až po roce 1989.
Obavy kolegů i režisérů
Stejně precizní jako policejní rada Korejs, byl také sám Jiří Adamíra. To jasně dokládají i vzpomínky jeho hereckých kolegů. „Zezačátku jsem měla obavu, abych se mu vyrovnala, měla jsem pořád pocit, že on je někde napřed,“ přiznala například jeho kolegyně Marta Vančurová, která si s ním zahrála mimo jiné v představení Realistického divadla Zpráva o chirurgii města N.
Jeho charisma se projevovalo právě i ve vztahu k ostatním hercům. Neměl rád povrchnost a prázdnotu ducha, jak prozradila jeho sestra Milada. Setkání s Jiřím Adamírou se dokonce obávali i někteří režiséři jako například Miroslav Krobot. Strachovali se, že jejich režisérská práce nebude dostatečně kvalitní v porovnání s nároky a přípravou Jiřího Adamíry. Až do té míry dokázal působit na své okolí.
Náročný, ale inspirativní Jiří Adamíra
Herec i člověk Jiří Adamíra byl na sebe i své okolí velmi náročný. „Nebyla to ale taková ta náročnost, která odkrvuje. Naopak inspiroval tím, jak on sám byl přirozeně náročný k sobě a okolí. Měl rád svoji práci a rád se jí věnoval,“ vzpomíná Hana Maciuchová v dokumentu Dobře namíchaný Jiří Adamíra. Jako by se na svět díval z přirozeného nadhledu, nikoliv ale povýšeně. „Měl energii, kterou předával. Dokonce jsem i záviděla kolegům z Realistického divadla, že se s ním mohli tak často setkávat na jevišti,“ vyznala se ze svého vztahu k životnímu partnerovi Hana Maciuchová. Ta jej doprovodila až do jeho posledních dnů, kdy 14. srpna 1993 podlehl zákeřné rakovině.
My si můžeme Jiřího Adamíru připomenout v legendárním seriálu Panoptikum Města pražského, který začne Česká televize vysílat 7. dubna.
Zdroje informací:
Wikipedie.org: Jiří Adamíra
CSFD.cz: Jiří Adamíra
Česká televize: Dobře namíchaný Jiří Adamíra
Dvojka rozhlas: Příběhy slavných: Jiří Adamíra
Leona Machálková touží po nové lásce: O deset let mladšího bych zvládla, chci ještě něco zažít
Leona Machálková touží po nové lásce: O deset let mladšího bych zvládla, chci ještě něco zažít
Související články
