Božský Čech Josef Mysliveček: Slavného skladatele zničily dluhy, syfilis a deprese, zemřel v osamění

Josef Mysliveček byl český hudební skladatel z období pozdního baroka a klasicismu. Polovinu života prožil v Itálii, kde ho proslavily jeho opery. Věnoval se však také oratoriím, komorním skladbám a sinfoniím, což jsou předehry k opeře. Zemřel 4. února 1781 ve věku 43 let.

Mohlo by Vás zajímat:

Neobyčejný život Constanze Mozart: Wolfgang Amadeus nejprve nabídl sňatek její sestře

Mládí Josefa Myslivečka

Mlynářství bylo v jeho rodině tradicí. Josefův otec Matěj, bohatý pražský měšťan a mlynář, byl členem mlynářského cechu a přísežným mistrem. Zdědil Dubový mlýn v Šáreckém údolí a pronajímal si ještě další mlýny. Josef se svým jednovaječným dvojčetem Jáchymem tak měl jasně předurčenou budoucnost.

Nejprve absolvovali trivium na škole u dominikánů při sv. Jiljí, pak Akademické gymnázium u jezuitů v Klementinu. Odtud měli pokračovat na filozofické fakultě, ani jeden z nich tam ale nevydržel. V letech 1753-1756 se oba vyučili mlynářskému řemeslu, o dva roky později byli přijati do cechu jako tovaryši, v roce 1761 se z nich stali mistři.

Mohlo by Vás zajímat:

Vdova po Richardu Wagnerovi skočila za mrtvým manželem do hrobu. Ven ji tahali násilím

Roky slávy Josefa Myslivečka

Josef se však chtěl věnovat jen hudbě, která ho oslovila již v dětství, kdy ji slýchával v pražských chrámech. Základy získal na gymnáziu. Ve dvanácti letech uměl velmi dobře hrát na housle. Ve čtyřiadvaceti začal studovat hudební kompozici u Františka Václava Habermanna. Pak se přesunul k varhaníkovi týnského chrámu Josefu Segerovi. U něho napsal svých prvních šest sinfonií. Nakonec jeho kroky vedly do zahraničí. Odjel na zkušenou do Benátek.

V Itálii se ho ujal skladatel Giovanni Pescetti. Pak už jen přišly roky slávy a opery Zmatek na Parnasu, Seramis a Bellerofontés. Díky velkému úspěchu si mohl dovolit palác i služebnictvo. Seznámil se také se sopranistkou Caterinou Gabrielli, která pak začala vystupovat v jeho hudebních dílech. V roce 1768 se vrátil do rodného města, aby vyřídil záležitosti po matčině smrti. Uvítali ho s náležitými poctami. Obdivoval ho i Mozart, s nímž se již několikrát setkal.

Mohlo by Vás zajímat:

Výročí založení Stavovského divadla: Proslavil jej Mozart, poprvé tu zazněla česká hymna

Smutný konec Josefa Myslivečka

Zlom a následný úpadek nastal mezi roky 1777–1781. Tehdy se u něho měly začít objevovat příznaky syfilidy. Přišly také dluhy a vážná nehoda, kdy se s ním při zpáteční cestě do Itálie převrhl kočár. Měl přeražený nos a na obličeji ošklivou ránu, do které navíc dostal infekci. V nemocnici strávil celý rok. Když ho přišel navštívit Mozart, úlekem si zakryl oči.

Na jaře roku 1778 mohl Mysliveček konečně odejít domů. Znetvořenou tvář mu halila stříbrná páska. Nic se mu již nedařilo. Depresivně pojaté opery Armida a Antigonos byly propadáky. Josef Mysliveček zemřel v naprosté chudobě a osamělý. Mozart si po jeho smrti posteskl, že se o něho měli postarat lépe...

Zdroje informací: 

Wikipedia.org: Josef Mysliveček

Pražský.deník.cz: Skladatel Mysliveček zažil závratnou kariéru i pád do bídy

Galerie Il Boemo: Božského Čecha Josefa Myslivečka si zahrál Vojtěch Dyk

+ 2 fotky + 3 fotky