Facebook
Instagram
Některé „pravdy” jsou tak zažité, že už o nich nikdo ani nepřemýšlí. Jako třeba ta, která hovoří o německém příkazu změnit směr jízdy na silnici, lépe řečeno jízdní pruh. Ano, došlo k tomu po okupaci. A ano, stalo se tak na povel německých okupantů – pro Velkou Prahu platilo datum 26. března ve 3 hodiny ráno. Na druhou stranu by k tomu došlo i bez nich. Možná jen o pár týdnů nebo měsíců později...
Nápad změnit jízdní pruhy tak, aby se po celé Evropě jezdilo jen vpravo a motoristé by se vyhnuli nutnosti zvykat si na jiný způsob řízení při přejezdu hranic, vycházel už z Pařížské úmluvy. Ta byla podepsána v roce 1926 a mimo dalších delegátů ji svými podpisy stvrdili i Čechoslováci. A tak se pomalu všechno začalo připravovat. Slovo pomalu tady má velký význam...
Noční můra řidičů: Tohle jsou ty nejděsivější a nejnebezpečnější silnice světa
Deset let sem, deset let tam...
Československo o domluvě samozřejmě vědělo, bralo ji na vědomí a souhlasilo s ní, ale to bylo také jediné, co pro její naplnění udělalo. Tedy, přípravy patrně probíhaly, jen realizace se poněkud zasekla. Znovu se o této myšlence a závazku začalo mluvit v roce 1931, a tehdy už byl dokonce stanoven termín, kdy by ke změně mělo dojít. Opět se však nijak nespěchalo. K zavedení pravostranného ježdění po silnici mělo už doopravdy dojít do konce roku 1936. Pět let na takovou změnu mělo stačit. Mělo, ale nestačilo…
Ještě tři roky
Rok 1936 skončil a v Československu se pořád ještě jezdilo vlevo. Dokonce i na konci roku 1937 a i v říjnu dalšího roku se stále ještě nic nedělo. Desátého listopadu padlo, jak se tehdy zdálo, konečné slovo – 1. května 1939 se auta přesunou z levé na pravou stranu vozovky. Jestli by se tak opravdu stalo, se můžeme dnes jen dohadovat. Jak totiž víme, 1. května 1939 už měli Čechoslováci docela jiné starosti – jak ubránit vlastní národ před likvidací. O tomto datu se už vpravo pár týdnů jezdilo. Tak dlouho jsme změnu odkládali, až nám ji museli násilím nařídit okupanti. A najednou to šlo doslova ze dne na den.
Němci jezdí vpravo
K první změně došlo prakticky ihned po vpádu německého vojska na naše území. Šlo o nařízení, které platilo pro celý stát, kromě dopravou nejzatíženějšího hlavního města. Němcům to tak vyhovovalo nejlépe. Přece nebudou přemýšlet o tom, kde mají ve které části „své” říše jezdit. Ostatně v takzvaných Sudetech, tedy na území, které spadlo pod německou správu již dříve, se vpravo už jezdilo. Velká Praha byla ale přece jen o trochu složitější oříšek, ke změně v centru všeho dění došlo až 26. března.
Je lepší jízda vlevo?
Dnes si už jízdu v levém pruhu většina z nás představit neumí, snad jen ti, kteří se častěji zdržovali ve Velké Británii, by měli menší problémy při nutném přizpůsobení se jiným zvykům. Na správný, tedy v tomto případě levý, jízdní pruh bychom si museli dát pozor také v Austrálii, Indii, Japonsku, na Novém Zélandu, na Maltě nebo na Kypru. Celkem se jezdí vlevo na pětatřiceti procentech světových komunikací, což není zase tak málo.
A má to své historické opodstatnění, kterého jsme se my „pravostranní” vlastně vzdali. Jízda po levé straně cesty byla vhodnější pro kočí, kteří mohli čelit případnému napadení. Pokud jeli po levé straně a kdokoliv na ně zaútočil z druhé poloviny cesty, mohli se bránit pravou rukou, což bývá účinnější.
Francouzi byli vpravo první
Jako první začali v Evropě jezdit vpravo Francouzi po Velké francouzské revoluci v roce 1794. Tehdy bylo zkrátka potřeba změnit docela všechno, tak proč ne právě jízdní pruhy?
Později se začaly přidávat i další evropské státy, ale rozhodně to nebylo hned. Třeba takový Island se k tomuto kroku odhodlal až v roce 1968...
Zdroje informací:
Wikipedia.org: Zavedení pravostranného provozu v Československu
Vyhláška o zavedení jízdy vpravo z 24. března 1939
Dcera Michaely Gemrotové prodělala před narozením krvácení do mozku: Prognóza byla hrozná, ale dělá obrovské pokroky
Dcera Michaely Gemrotové prodělala před narozením krvácení do mozku: Prognóza byla hrozná, ale dělá obrovské pokroky
Související články
