Tajemná potivá horečka: Krále Jindřicha VIII. tak vyděsila, že zavedl neobvyklé ložnicové pravidlo

Tajemná potivá horečka: Krále Jindřicha VIII. tak vyděsila, že zavedl neobvyklé ložnicové pravidlo
Zdroj: Wikimedia Commons/Paul Hermans, Public domain

V souvislosti s nemocemi středověku se nám nejčastěji vybaví černá smrt, která decimovala Evropu i na začátku renesance. Kromě ní se však museli chudí i bohatí potýkat ještě s jednou nepříjemností - se záhadnou potivou horečkou.

Kamil Šivák
Kamil Šivák 14. 03. 2022 11:00

Rok 1528 byl pro britského krále Jindřicha VIII. velmi perný. Doposud neznámá nemoc jej vyděsila natolik, že každou noc spal v jiné posteli. Vědci si nad touto horečkou lámou hlavu i v současnosti. Stále totiž nemohou přijít na její příčinu.

Symptomy jako z hororu

Potivá horečka se projevovala vskutku děsivým způsobem. Nemoc přišla bez jakéhokoli varování a nebylo možné jí předejít. Nakažené zničehonic přepadl silný pocit strachu, poté se dostavila bolest hlavy a krční páteře. Nechyběla ani celková slabost a studený pot, v němž se člověk doslova koupal. Následovaly horečky, bušení srdce a dehydratace. Během tří až osmnácti hodin od prvního projevu nemoci zemřelo 30-50 % procent postižených.

Není známo, kdo byl prvním nakaženým. Někteří historici se ale domnívají, že nemoc mohli do Anglie zavléci žoldáci, které Jindřichův otec najal kvůli tomu, aby jeho rodu pomohli obsadit trůn. Horečka vždy udeřila po období dlouhých dešťů a záplav a kosila bohaté i ty velmi chudé. Toho využil jistý John Kays. Pod působivějším jménem Johannus Caius začal léčit zámožné Angličany, kteří byli z nemoci stejně paranoidní jako jejich panovník.

Mlha, ovoce a cvičení

V roce 1552 vydal Kays knihu, jenž je nyní považována za dobovou lékařskou klasiku. Radil v ní, jak se před potivou horečkou chránit. Lidé se měli vyhýbat podezřelým, či zlověstně působícím mlhám a shnilému ovoci. Důležité bylo rovněž pravidelné cvičení. To se ale mělo provádět doma. Pobyt venku nebyl žádoucí.

Jeho rady samozřejmě nefungovaly, přesto si dokázal vydělat slušné peníze. Královská rodina se k němu a podobným lékařům hrnula prakticky denně a bylo jim jedno, co jim předepíše, hlavně, aby neonemocněli. Jak napsal králův poradce Thomas More, člověk se v té době cítil bezpečněji na bitevním poli, nežli za branami města.

Konec epidemie potivé horečky

Poslední záznam o epidemii potivé horečky pochází z roku 1551. Asi o sto padesát let později se podobné onemocnění objevilo ve Francii. Kvůli absenci údajů a velmi primitivním informacím o veřejném zdraví se vědcům nedaří zrekonstruovat přesný průběh epidemií. Nelze zjistit ani celkový počet obětí.

Existují teze, že mohlo jít o formu hantaviru, který se přenáší výkaly drobných hlodavců a napadá dýchací systém. Další odborníci v tom vidí obyčejnou chřipku, otravu jídlem a jev zvaný recidivující horečka. Pravdu patrně nikdy nezjistíme. Jestliže se ale nemoc v budoucnu zase objeví, je otázkou, do jaké míry by byla smrtelná. Stačila by na ni moderní medicína?

Zdroje informací: 

Wikipedia.org: Sweating sickness 

History.com: The Mysterious Epidemic That Terrified Henry VIII 

Leona Machálková touží po nové lásce: O deset let mladšího bych zvládla, chci ještě něco zažít

Leona Machálková touží po nové lásce: O deset let mladšího bych zvládla, chci ještě něco zažít

Související články

Další články