Děsivé pozadí pohádky O Jeníčkovi a Mařence: Hladomor přinutil zoufalé matky jíst vlastní děti

Děsivé pozadí pohádky O Jeníčkovi a Mařence: Hladomor přinutil zoufalé matky jíst vlastní děti
Zdroj: Wikimedia Commons/Alexander Zick, Public domain

Notoricky známá pohádka bratří Grimmů O Jeníčkovi a Mařence byla od svého vydání přeložena do více než 160 jazyků. Když se zamyslíme nad jejím dějem, zjistíme, že jde o příběh zabývající se kanibalismem, zotročením i vraždou. Vše ale působí ještě mnohem děsivěji kvůli faktu, že vychází ze skutečných událostí.

Kamil Šivák
Kamil Šivák 25. 10. 2021 09:00

Když v roce 1314 udeřil na Evropu velký hladomor, začaly matky opouštět své děti. Nedokázaly je uživit. Jiné, zřejmě v pudu sebezáchovy anebo šílenstvím způsobeným dlouhodobým hladověním, své ratolesti dokonce snědly. Historikové jsou toho názoru, že právě tyto události inspirovaly pohádku O Jeníčkovi a Mařence.

Pohádky bratří Grimmů

Bratři Grimmové neměli v úmyslu, aby jejich příběhy byly určené pouze pro malé děti. Šlo jim hlavně o zachování německého folklóru, jenž byl mnohdy doopravdy drsný. Už i fakt, že jejich dílo postrádalo ilustrace, odkazoval na to, že je sbírka vhodnější spíše pro dospělé čtenáře. Vždyť kdo by chtěl svému dítěti číst před spaním pověsti plné chaosu a vražd...

Přesto Grimmové slavili úspěch. Lidé jsou totiž odjakživa přitahování vším temným a děsivým. Kupříkladu v USA bylo vytisknuto až 120 různých vydání. Postavy Popelky, Růženky, Červené Karkulky a samozřejmě i Jeníčka a Mařenky se nesmazatelně zapsaly také do tamější historie.

Skutečný příběh Jeníčka a Mařenky

Sopečná činnost v jihovýchodní Asii a na Novém Zélandu spustila dlouhotrvající období klimatických změn, které v letech 1314-22 vedly k neúrodě a hladovění po celém světě. Nejvážnější situace byla v Evropě. Odhaduje se, že velký hladomor mohl zasáhnout až třicet milionů lidí a zabít čtvrtinu populace. A to vedlo k mnoha zoufalým činům.

Starší lidé se rozhodli dobrovolně umřít hlady, aby ti mladší mohli žít. Docházelo však také k případům kanibalismu. William Rosen ve své knize The Third Horseman (Třetí jezdec) uvádí, že v roce 1315 v Estonsku matky jedly své děti. Jeden irský kronikář zase napsal o pojídání mrtvol ze hřbitovů. Lidé byli prostě z hladu zoufalí. A právě z těchto případů čerpali bratři Grimmové při sepisování pohádky O Jeníčkovi a Mařence. Les byl častý místem, kde se odkládaly nechtěné děti, o které se rodiče nedokázali kvůli nedostatku potravin postarat. Stará čarodějnice v perníkové chaloupce zase představovala hladovějící lid...

Nová verze pohádky O Jeníčkovi a Mařence

Původní verze pohádky o Jeníčkovi a Mařence se ale začala časem měnit. Nakonec se přece jen upravila tak, aby si ji mohli přečíst i dětští čtenáři. A matka už navíc není vylíčená jako normální osoba, ale jako zlá macecha. Kdo touží po trošku syrovější úpravě, může se podívat na film Mařenka a Jeníček v lese hrůzy z roku 2020.

Zdroje informací: 

Wikipedia.org: Hansel and Gretel 

Allthatsinteresting.com: Discover the truly grim history behind the fairy tale of Hansel and Gretel

Dcera Michaely Gemrotové prodělala před narozením krvácení do mozku: Prognóza byla hrozná, ale dělá obrovské pokroky

Dcera Michaely Gemrotové prodělala před narozením krvácení do mozku: Prognóza byla hrozná, ale dělá obrovské pokroky

Související články

Další články