Hanka (21): Macecha nečekaně zemřela. Bohužel mi nedala pokoj ani po smrti

Když se rodiče rozvedli, zůstala jsem v péči svého otce. Matka bohužel nebyla schopna mě uživit. Obrečela jsem to, protože jsem k otci nechtěla.

Mohlo by Vás zajímat:

Lenka (44): Z těžké životní krize mi pomohla moje matka. I když už dvacet let nežije

Zlá macecha

Asi rok po rozvodu rodičů si táta našel novou přítelkyni. Jmenovala se Ester. Už od prvního momentu bylo jasné, že my dvě se nesneseme. Ona zvolila takovou hru. Před tátou se přetvařovala, jak je na mě hodná a má mě ráda. Jenže sotva odešel, macecha sundala masku a neustále mě urážela a ponižovala. Kromě toho si ze mě udělala služku.

Dlouho jsem to mlčky trpěla. Jednoho dne mi řekla něco, co mě ranilo. „Kdyby tě tvá neschopná matka pořádně vychovala, nemusely jsme tady teď bojovat. Budeš šlapat jako hodinky, holčičko, jinak zažiješ skutečný peklo.“ Tím, že si vzala do své nevymáchané pusy moji maminku, ve mně probudila zlost.

„Nejsi moje matka. Nesaháš jí ani po kotníky. Táta je s tebou stejně jenom proto, že jsi mladá. Já ale vím, že jsi zlá. Už nikdy moji matku neurážej.“ To ji poměrně dost rozohnilo. „Mě se tak lehce nezbavíš, budu tě pronásledovat až do konce našich životů, ty smrade.“ Kdyby to šlo, věřím, že svoji větu by završila tím, že by šlehala plameny, jak byla zlá.

Mohlo by Vás zajímat:

Tereza (24): Náhle mi zemřela sestra. Pro spojení s ní jsem použila černou magii. Nebyl to dobrý nápad

Odešla a mně se ulevilo

Já se nemohla dočkat toho, až dostuduji a vypadnu od nich. Už jsem to ponižování a urážky nemohla dále snášet. Maturitu jsem zvládla s odřenýma ušima, ale mohla jsem se odstěhovat. Domluvily jsme se s mamkou, že půjdu k ní. Najdu si práci a nějak to spolu zvládneme. Hlavně jsme měly co dohánět. Moc jsem se na to těšila.

S tátou jsme si slíbili, že se budeme dále vídat. Měla jsem jednu podmínku. Nikdy nesmí přijít s Ester. Tušil, jak to mezi námi je, a odkýval to. Těšila jsem se na klidný život s mamkou. První týdny byly pohádkové. Našla jsem si práci, pomáhala jsem mamince doma. Jezdily jsme po výletech, bylo to, jako kdybych se znovu narodila.

Po pár měsících mi ale volal táta a brečel to telefonu. „Ester měla nehodu a… zemřela.“ Bylo mi ho líto, protože jsem věděla, že ji má rád. Nikdy nikomu smrt nepřeji, ale jí mi vážně líto nebylo. Utěšovala jsem tátu, že to přebolí. Na pohřeb jsem jí nešla, i když mě táta prosil. Já k ní vztah neměla. Jediné, co jsem cítila, byla nenávist.

Mohlo by Vás zajímat:

Vladimír (54): Zemřela mi milovaná žena. Myslím, že došlo k reinkarnaci a jsme zase spolu

Myslím, že mě chodila strašit

Noc po pohřbu mi bylo divně. Ležela jsem v pokoji a nemohla jsem usnout. Pohledem jsem zavadila o hodiny. Zničehonic se ručička začala točit jak splašená. Zalezla jsem pod peřinu a přála jsem si to zaspat. Pak jsem zaslechla lehké ťuknutí na sklo. Vykoukla jsem z pod peřiny. Všechny rybičky v akvárku, které jsem měla v pokoji, plavaly břichem nahoru. Byly mrtvé.

Běžela jsem za mamkou do její ložnice. Seděla na posteli a něco držela v ruce. Byl to rozbitý rámeček s fotografií její maminky, která už nežije. Chudák se pořezala o zbytky skla tak, že jsem jí musela ruku zavázat. Něco se v bytě dělo. Vyloženě jsem cítila zlou energii. Najednou se nám přestalo dařit. Naše kočka byla tři dny po sobě divná, až přestala zcela dýchat.

Měla jsem vnitřní pocit, že v tom má prsty Ester. Vydala jsem se proto na hřbitov. Nad jejím hrobem jsem jí její zlost odpustila a požádala jsem ji, aby nás nechala být. Zatím máme klid, snad už napořád.

Mohlo by Vás zajímat:

Olga (61): Na hřbitově se mi stala zvláštní věc. Už tam nikdy nezůstanu do tmy

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.