Facebook
Instagram
Lidem se v osmnáctém století v londýnském West Endu a Hyde Parku naskytl někdy velmi komický pohled. A to sice na muže jménem Martin Van Butchell. Byl to excentrický chirurg a zubař, jenž se velmi rád proháněl po ulicích na svém strakatém poníkovi. Že je strakatý poník nesmysl? Ne, když mu ty skvrny namalujete na srst sami. A to nebyla jeho jediná podivnost...
...pěstoval si také dvaceticentimetrový vous a nosil s sebou velkou kost. Anatomii studoval u slavného chirurga Johna Huntera. Ten se svému řemeslu naučil tak, že v noci vykopával z hrobů mrtvoly, které následně studoval ve své laboratoři.
Nedokázal se rozloučit se svou manželkou
Van Butchell sice nevykopával mrtvoly, zato si jednu ponechal. Když jeho žena Mary v roce 1775 zemřela, nechal ji balzamovat. Toho se ujal Hunterův bratr a anatom William Cruikshank. Jamile bylo vše hotovo, dostala Mary ještě skleněné oči a krásné krajkové šaty. Tělo bylo následně uloženo do rakve se skleněným víkem. Tu Martin rád ukazoval svým přátelům. "Otevírací doba" byla od pondělí do soboty mezi 9.00 do 13.00.
Jeho známí naoko Mary chválili, mezi sebou si však špitali, že je to výsměch kdysi krásné ženě. Vždyť už jen její poprsí bylo scvrklé a hnijící, nemluvě o mahagonově zbarveném obličeji. S příchodem nové manželky Elizabeth se musel s ostatky Mary rozloučit. Nová žena nehodlala mít doma pohřební ústav. Její tělo tak daroval Hunterovi do muzea lékařských kuriozit.
Práce všeho druhu
Martin svým pacientům nabízel širokou škálu služeb. Léčil pupínky, bradavice, záněty, vředy, klouby, abscesy, nádory i popáleniny či řezné rány. A jelikož, jak již bylo uvedeno výše, byl i zubař, nabízel sadu zubních protéz za 105 liber, což byla na konci osmnáctého století částka, ze které šlo hodně lidí do mdlob.
Jak se ale lidé vůbec dozvěděli o jeho službách? Jednak z inzerátu v novinách: "Z Boží milosti vyléčím bolavé zuby do dvaceti minut, stejně jako slepé střevo. Velmi rychle. Martin van Butchell, zubař, třicet let praxe. 'Ti, kdož hledají, najdou.'". Anebo díky onomu zvláštnímu poníkovi, na němž vyřvával, kdo je a co umí. Proto také nosil tu velkou kost (anatom).
Pochovali ho dřív než jeho ženu
Van Butchell zemřel v roce 1814 ve věku 79 let. Pohřbili ho na hřbitově u kostela sv. Jiří. Mary se ale pod zem ještě nechystala. Skončila v Hunterian Museum (muzeum anatomických vzorků), kde bylo poté její tělo, během náletu v roce 1941, zničeno.
Obecně byl tento lékař považován za šarlatána. V roce 1952 ale vyšla brožurka, v níž bylo uvedeno, že kejklířství používané pro reklamu bylo v té době normální. Neznamená to tedy, že neměl žádné schopnosti. Jeho pacienti se měli od něho vracet šťastní. Jestliže je skutečně dokázal zbavit nádorů, bylo jim asi jedno, jestli jezdí na "strakatém" poníkovi či balzamuje svou manželku.
Zdroje informací:
Wikipedia.org: Martin van Butchell
Weirdhistoria.com: Martin van Butchell: The man who embalmed his wife and cured carbuncles
