Facebook
Instagram
Nizozemský politik Johan de Witt měl všechny předpoklady k tomu stát se úspěšným lídrem. Byl přirozeně inteligentní a státnické vlohy získal po svém otci, uznávaném starostovi města Dordrecht. Koho by tak napadlo, že ho, spolu s jeho bratrem, potká tak krutý konec.
Johan de Witt nejvíce vynikal v matematice, kterou využíval k řešení finančních a rozpočtových záležitostí země. Stejně jako jeho otec, i on byl odpůrcem rodu Oranžských. Po nástupu k moci prosadil v roce 1654 zákon, který tuto šlechtu vylučoval z vysokých státních funkcí.
Mír a prosperita
Johan de Witt využíval své mimořádné politické schopnosti především k vyjednávání míru. Spojené provincie, předchůdce dnešního Nizozemska, byly ve válce s Anglií. Šlo o klasický případ boje dvou velkých mocností. Nizozemí zrovna zažívalo zlatý věk, neboť ovládalo asijské obchodní cesty. Díky tomu byl národ velmi bohatý.
Obě mocnosti se nedokázaly zbavit vzájemného napětí a konkurence a když v roce 1665 selhala všechna mírová jednání, došlo k ozbrojenému konfliktu. De Witt však dokázal udržet kontrolu na moři a zažehnat to nejhorší. O sedm let později se ale věci už tak dobře nevyvíjely. Když francouzský král Ludvík XIV. vyhlásil Spojeným provinciím válku, zemi zasáhl politický chaos.
Když dav lační po krvi
Pro francouzsko-nizozemskou válku se vžilo označení rampjaar, což v překladu znamená katastrofální rok. Francie, s pomocí Anglie, dokázala zemi napadnout bez větších potíží. Na moři byli Nizozemci téměř neporazitelní, na pěchotu se však jaksi pozapomnělo. Jedna porážka následovala druhou. Logicky se začal hledat viník a nestal se ním nikdo jiný než de Witt.
Tehdy se ke slovu dostal Vilém III. Oranžský, kterého samotný lid vyzval k tomu, aby se chopil vlády. S jeho nástupem k moci byl zatčen Johanův bratr Cornelis. Obvinili jej ze spiknutí proti Vilémovi. Johan nechtěl bratra nechat na holičkách a šel jej ihned po své rezignaci (4. srpna 1672) navštívit do vězení Gevangenpoort v Haagu. Bohužel tam na něj čekalo nemilé překvapení - rozzuřený dav lačnící po krvi.
Krutá smrt Johana de Witta
Jakmile nebyl žádný strážný v dohledu, vtrhl dav do vězení a vytáhl Johana i Cornelia. A tam je doslova roztrhali na kusy. Alexandre Dumas to ve své knize Černý tulipán popsal mimořádně sugestivně: „Poté, co oba bratry rozdrtili a roztrhali, svlékli je a jejich nahá a zakrvácená těla pověsili za nohy na šibenici. A pak přišli ti největší darebáci ze všech a odkrojili z mrtvol kusy masa, které pak po malých proužcích prodávali v městě.”
Zda celá situace probíhala skutečně takto, nelze potvrdit. Zkazky o kanibalismu se ale zdají být pravdivé. Jeden šílenec měl dokonce pozřít Johanovu oční bulvu. Ač se tito lidé dopustili otřesných činů, nikdo je nepotrestal. V současné době připomínají v Nizozemí trpký osud Johana de Witta tři sochy.
Zdroje informací:
Wikipedia.org: Johan de Witt
Allthatsinteresting.com: The Brutal End Of Dutchman Johan de Witt, Who Was Torn Apart And Eaten By His Own People
Zahradní architekt Ferdinand Leffler prozradil největší prohřešky českých zahrad: Nejvíc je hyzdí vířivky
Zahradní architekt Ferdinand Leffler prozradil největší prohřešky českých zahrad: Nejvíc je hyzdí vířivky
Související články
