Facebook
Instagram
Libyjský diktátor Muammar Kaddáfí byl ve všech směrech kontroverzním mužem. Zasadil se třeba o lepší dostupnost vzdělání, ale také má na svědomí spoustu znásilnění a vražd. A to se mu nakonec vymstilo. U francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho si patrně zaplatil vlastní smrt.
Muammar Kaddáfí se narodil 7. června 1942 v Libyi. Byl to voják s hodností plukovníka, který se od roku 1969 postavil do čela Velké revoluce, což jej záhy katapultovalo do diktátorské stoličky. Jeho éra skončila v roce 2011, kdy ho zlynčoval vlastní lid. Dodnes můžeme na YouTube nalézt videa z posledních okamžiků jeho života.
Zvrácený harém i hlad
Kaddáfí byl vysloveně rozporuplný diktátor. Na jednu stranu se chtěl lidem zavděčit různými úlevami a pozvedl třeba úroveň vzdělanosti, dokonce bez ohledu na pohlaví. Na druhou stranu se hlavně zajímal o západní část země a ropná území, neboť svůj režim mohl financovat pouze kvůli znárodněným rafineriím. Libyjci, kteří měli tu „smůlu”, že žili v neprivilegovaných končinách, to neměli lehké a často trpěli hladem.
Jeho speciálním projektem bylo systematické znásilňování stovek dívek a žen. Sexuální otrokyně si měl vybírat také ve školách. Jeho stráž již dopředu věděla, že když někoho pohladí po vlasech a věnuje mu pozornost, mají se ho ihned chopit. Dívky byly poté podrobeny prohlídce, zda jsou ještě panny a netrpí žádnou pohlavní chorobou. Když si s děvčetem užil, předal je svým synům. Častým jevem Kaddáfího režimu bylo také mučení a týrání, které leckdy vedlo až k úmrtí.
Sarkozy v síti
Kaddáfí během své vlády navštívil spoustu zemí, a to včetně Francie, kde v prosinci 2007 kempoval na zahradě hotelu Marigny. Z jeho beduínského stanu vedl dokonce červený koberec a s tehdejším prezidentem Nicolasem Sarkozym uzavřel kontrakt za deset miliard eur na nákup letadel, nespecifikovaného armádního materiálu nebo nukleárních reaktorů, které byly samozřejmě určeny na mírové účely.
Později se ale ukázalo, že Kaddáfího pojí se Sarkozym nejen tento obchod, ale diktátor také v roce 2007 financoval jeho prezidentskou kampaň. Mělo jít až o 50 milionů eur, a byť Sarkozy všechno popíral, obvinění z korupce neušel. V prosinci 2020 navíc stanul před soudem za to, že se snažil ovlivňovat vyšetřování zmiňované libyjské finanční podpory. Hrozí mu čtyři roky vězení, z toho dva podmínečně.
Obavy pana prezidenta
Ale vraťme se do doby, kdy ještě žil Muammar Kaddáfí. Koho by napadlo, že si desetimiliardovým kontraktem s Francií zaplatil vlastní smrt? Patrně jediné, co z „objednaného zboží“ viděl, byly helikoptéry, které se podílely na pádu jeho režimu. A člověkem, který v roce 2011 mimořádně silně tlačil Evropskou unii do náletů na Libyi, kde zuřila občanská válka, byl právě Sarkozy. Za předčasný krok to označil třeba tehdejší český ministr zahraničních věcí Karel Schwarzenberg a zdrženlivě vystupovalo i NATO.
Zpočátku totiž nebylo jasné, kdo stojí za vzbouřenci a jakou mají legitimitu. Francie, respektive její prezident ale nečekal, až se země EU nebo NATO domluví na jednotném postupu. Patrně věděl, že čím dříve bude po Kaddáfím, tím dříve zmizí informace o pochybném financování jeho prezidentské kampaně. Jak se ale později ukázalo, tento tah mu v konečném důsledku nebyl nic platný.
Zdroje informací:
Wikipedia.org: Muammar Kaddáfí
BBC: Muammar Kaddáfí
