Nejveselejší dny masopustu: V neděli se slavilo až do rána, v úterý jen do půlnoci, na klid dohlížel Ďábel

Nejveselejší dny masopustu: V neděli se slavilo až do rána, v úterý jen do půlnoci, na klid dohlížel Ďábel
Zdroj: Wikimedia Commons/Věra Hendrychová, CC BY-SA 4.0
Medvěd patří mezi nejstarší masopustní masky. Symbolizuje sílu. Jeho úkolem je zatančit si v každé chalupě s ženami a dívkami. Tímto způsobem jim měl zajistit potomstvo. Kobyla je hlavně populární v Jižních Čechách. Mnohdy hraje při oslavách zásadní roli. Na konci veselí bývá popravena a znovu oživena.Brůna je vlastně severočeská varianta kobyly, jenomže mnohem děsivější. Strašila hlavně děti, které se nemodlily. Těm hrozila rozpáráním břicha.Kozel nebo koza (vpravo) trkal hlavně děvčata a prováděl další vylomeniny. Na Opavsku se ho na konci masopustu taktéž popravilo.+ 1 fotka+ 2 fotky

Tučný čtvrtek máme za sebou a nyní se blíží masopustní neděle, pondělí a úterý. Pojďme se podívat, co nás ještě čeká z hlediska tradic a zvyků. A nesmíme také zapomenout na pranostiky, které se pojí s těmito dny masopustu.

Kamil Šivák
Kamil Šivák 18. února 2023

Masopustní zvyky mají zřejmě kořeny v předkřesťanských oslavách konce zimy. Třeba v Rusku se masopustu říká maslenica a v průvodech můžeme vidět kobyly i medvědy, stejně jako u nás. Římané ho zase spojovali s bohem Bakchusem, který si liboval ve vínu a bujarém veselí. Původně se ale staral také o úrodu.

Zapomenuté tradice: Na Mikuláše dostávaly děti koledu i od svaté Barbory a Ambrože
Mohlo by Vás zajímat:

Zapomenuté tradice: Na Mikuláše dostávaly děti koledu i od svaté Barbory a Ambrože

Nejdůležitější tři dny masopustu

Neděle, pondělí a úterý jsou nejdůležitějšími a zároveň nejveselejšími dny masopustu. Právě v úterý o půlnoci, před popeleční středou, totiž oslavy masopustu oficiálně končí. Ale pěkně popořádku. Již název taneční neděle napovídá, že byl tento den zaměřený na tancovačky. Užily si ho zejména dívky. Důležité také bylo posilnit se vydatným obědem.

V městech se pořádaly maškarní bály, plesy. Nechyběly ale ani zábavy v hospodách. Své vlastní a specifické povyražení si připravovali i členové nejrůznějších cechů a spolků. V Praze se zase pořádaly takzvané reduty. Byly to v podstatě také plesy, jenomže na ně mohli jen lidé z bohatších vrstev. Vznikly pravděpodobně v osmnáctém století. Tancovačky obvykle končily až v pondělí.

Nejpodivnější den masopustu: Tučný čtvrtek byl o bezbřehém přejídání i týrání zvířat
Mohlo by Vás zajímat:

Nejpodivnější den masopustu: Tučný čtvrtek byl o bezbřehém přejídání i týrání zvířat

Masopustní úterý bylo ve znamení masek

Průvody s maskami doprovázela živá hudba. Dobrou náladu vždy udržoval i alkohol, který se lidem v maskách naléval skoro v každém domě, okolo kterého prošli. Fantazii se meze nekladly, ale nesměly chybět tradiční postavy jako medvědář, kobyla, kominík či bába s nůší.

Veškeré veselí muselo skončit o půlnoci. Tentokrát se žádné ponocování nekonalo. Následovala totiž Popeleční středa, první den velikonočního půstu. Kdo nedbal varovného zvuku rohu ponocného, mohl si to s ním vyřídit sám Ďábel, který se mezi opozdilci procházel v zeleném kabátci.

Svatý týden před Velikonocemi: Květná neděle, Škaredá středa, Velký pátek a tradice našich předků
Mohlo by Vás zajímat:

Svatý týden před Velikonocemi: Květná neděle, Škaredá středa, Velký pátek a tradice našich předků

Pranostiky na masopust

  • Konec masopustu jasný – len krásný
  • Krátký masopust – dlouhá zima.
  • Jaké jest masopustní úterý, taková bude Veliká noc.
  • Bude-li příjemné povětří (v masopustní úterý), bude dosti hrachu.
  • Masopust na mrazu – někdo přijde k úrazu.
  • Je-li rybník na masopustní úterý zmrzlý – čeká nás neúroda po celý rok.

Zdroje informací:
Wikipedia.org: Masopust
Living.iprima.cz: Užijte si masopust pěně zvesela! Znáte nejčastější masopustní tradice a zvyky?
Zakrásnějšívimperk.cz: Živé tradice – Poznáte jednotlivé masopustní maškary? Některé masky mají původ starý i tisíce let.

Simona Krainová (50) nejen o kariéře v Paříži: V dětství do mě rvali rybí tuk a jezdila jsem do vykrmovacích táborů

Simona Krainová (50) nejen o kariéře v Paříži: V dětství do mě rvali rybí tuk a jezdila jsem do vykrmovacích táborů

Další články