Facebook
Instagram
Svatý týden, nebo též Pašijový týden, patří mezi významná období křesťanského liturgického roku. Čeká nás Modré pondělí, Žluté úterý nebo Velký pátek a s těmito dny spojené tradice a zvyky, jež vyznávali zejména naši předci. Připomeňme si, co by se mělo každý z těchto dnů dělat.
Svatý týden začíná Květnou nedělí (10. dubna) a končí Velikonocemi (latinsky pascha, hebrejsky pesach – v překladu přechod). Věřící si v té době připomínají poslední dny Ježíšova pozemského života, ukřižování a zmrtvýchvstání.
Květná neděle
Tento den by měl být hlavně ve znamení svěcených kočiček (vrba jíva s částečně rozvinutými pupeny). Mají totiž ochrannou moc. Dávaly se hlavně malým dětem. Stačilo, když spolkly tři pupeny, a pak jim nehrozilo nachlazení. A nejen to. Na Květnou neděli se proutky dávaly i za okno, aby chránily proti bouřkám. Ty si také lidé kdysi spojovali s temnými silami. Když se dala větvička pod práh, nemohla do domu vstoupit čarodějnice.
Modré pondělí
Název Modré pondělí vychází z německého slova blau, které také v překladu znamená neschopný práce. Měli bychom tedy hlavně odpočívat. Má to svůj význam, neboť následující dny bývají poměrně hektické.
Žluté úterý
Tento den se vyznačuje jarním úklidem, říká se mu nejen Žluté úterý, ale též šedivé. Je potřeba z domu vymést vše, co připomíná zimu. Vztahuje se to i na duchovní sféru. Zmizet musí i negativní energie. Až náš domov prosvítí skrze okna hřejivé sluneční paprsky, budeme vědět, že jsme daný úkol splnili na sto procent.
Škaredá středa
Proč má středa takové nepěkné přízvisko, když jsou Velikonoce prakticky za dveřmi? Může za to Jidáš. Ten se prý na Ježíše mračil a pak jej zradil. Pokud si myslíte, že máte hotovo a můžete znovu odpočívat, jste na omylu. Na Škaredou středu byste měli vymést všechny komíny a připravit je tak na další topnou sezónu.
Zelený čtvrtek
Dle dobových tradic by se měla konzumovat pouze zelená strava. To má zajistit zdraví po celý rok. Na Zelený čtvrtek se také naposledy rozezní kostelní zvony. Mají odletět do Říma, kde by jim měl požehnat papež. Prý se ale ve skutečnosti bojí řehtaček, a tak raději na několik dní zmizí a vrátí se až na velikonoční vigilii.
Velký pátek
Tento den si křesťané připomínají ukřižování Ježíše Krista. V lidových pověrách je Velký pátek spojen s magickými silami, což znamená, že by se měly otevírat hory s ukrytými poklady. Na druhou stranu, my sami bychom neměli nijak hýbat se zemí (rýt, či okopávat). Není žádoucí ani praní prádla, prý by se namáčelo do Kristovy krve.
Vhodné není ani půjčování jakýchkoli předmětů či peněz, vrátily by se k nám očarované. Žádoucí jsou ale koupele, ještě za tmy se lidé vydávali k potůčkům, aby si tímto rituálem upevnili zdraví. Najíst bychom se měli během Velkého pátku jen jednou, pokrm by měl být bezmasý.
Bílá sobota
Nese se ve znamení ukončení pátečního půstu a smutku nad Kristovou smrtí. Večer se také rozezní kostelní zvony, jenž se “vrátily” z Říma. Pro některé věřící tím začíná noční mše, kde již oslavují Ježíšovo vzkříšení (ve většině případů ale probíhá až v neděli). Ještě předtím se ale napečou beránci a mazance.
Symbolem Bílé soboty je takzvaný paškál, dlouhá svíce představující Spasitele coby světlo světa. Ta se zapalovala posvěceným ohněm. Kdo chtěl, mohl si přinést z domova dřívko a zapálit tímto ohněm vlastní krb. Popelem se pak následně posypávala pole, což mělo zajistit dobrou úrodu.
Zdroje informací:
Wikipedia.org: Velikonoce, Svatý týden, Sazometná středa, Zelený čtvrtek, Velký pátek, Bílá sobota
