Fit a krásnátestovánísoutěže

Fantazie může být někdy na škodu. Pokud jde o vztahy, je fantazie i destruktivní, říká psychoanalytik

Zdroj:Unsplush.com

+ 1 fotka+ 2 fotka

Již slavný psychoanalytik Sigmund Freud vyzdvihoval fantazii, která slouží také jako součást adaptačního procesu. S fantazií se lépe přizpůsobujeme okolnímu prostředí i lidem ve své blízkosti. Fantazie je tedy ve vztazích prospěšná. Má to však podmínku. Musí jít o vztahy zdravé.

Radka Křivánková 5. května 2020

Na Freuda navázal současný americký psycholog Robert W. Firestone, který upozorňuje i na negativní stránky fantazie. Do fantazie totiž můžeme utíkat od problémů, které bychom měli řešit. Utíkat, schovávat se a strkat hlavu do písku není řešení.

Žít ve světě fantazie je snazší než žít v reálném světě. Také vztahy a potřeby, které mají vztahy uspokojovat, můžeme raději prožívat na úrovni fikce. Je to jistější, bezpečnější a méně zraňující. Pořád je to však fikce.

Kořeny hledejte v dětství

Fantazii jako alternativu reálných vztahů využívají zvláště ti, kteří v raném dětství trpěli nedostatkem pozornosti a lásky ze strany rodičů. Takoví lidé pak budou dle Firestona inklinovat k tzv. seberodičovství. Jednoduše nemají důvěru v okolní svět, a tak ji hledají ve svém vlastním světě. Nevěří lidem, proto se raději spoléhají pouze na sebe. Jsou sami sobě rodičem i dítětem, o které rodič pečuje.

Thumbnail # Co mají společného rodiče dětí, které jsou úspěšné a v životě se jim daří?
Mohlo by Vás zajímat:

Co mají společného rodiče dětí, které jsou úspěšné a v životě se jim daří?

Seberodičovství, sebevýživa a sebetrestání

Seberodičovský proces má v praxi dvě podoby – sebevýživu a sebetrestání. Firestone pro The American Journal of Psychoanalysis píše o sebevýživě, například klasickém cucání palce v dětství, později nadužívání jídla, alkoholu a jiných drog. Tendence k závislostem navíc provází i sebetrestání, tedy sebekritické postoje, negativní vnitřní hlas až sebepoškozující chování. Cílem tohoto chování je minimalizovat rizika vyplývající z mezilidských vztahů.

Strach z odmítnutí druhých, strach prožívaný v dětství, je v lidech silně zakořeněný. Už ho nechtějí pocítit, a tak si vytvářejí vlastní vnitřní svět. Ani tento svět však není stabilní, nemá se o co opřít. Člověk sice usiluje o bezpečí a kontrolu nad svým životem, ale výsledkem je pouze pasivita a izolace.

Svět fantazie není vždy přínosný. Jak fantazie ničí vztahy? PODÍVEJTE SE DO FOTOGALERIE:

Literatura: Firestone, Robert W.: The Fantasy Bond: Structure of Psychological Defenses. BookBaby. 1985.

Další články

Zavří­t reklamu