Pražská potrubní pošta: Doručovala telegramy na Hrad, ale i náboje nebo myši

Jak už to tak bývá, mnoho vynálezů vznikne vlastně mimoděk, zatímco původní záměr měl vést docela jinam. I Denis Papin – ano, ten slavný vynálezce „papiňáku” – se snažil o docela jiný výsledek, když přišel na to, že stlačený vzduch v trubce může posouvat předměty. Jenže na co takový objev využít? Trvalo to ještě dalšího půl druhého století, ale využití se našlo, a vznikla potrubní pošta.

Mohlo by Vás zajímat:

Obyčejné ženské starosti královny Sofie Pruské. S matkou si napsaly 2 000 dopisů, děti zachránila před plameny

První trasa

Pro obyvatele Prahy se 4. března 1899 poprvé otevřela možnost poslat svoji zásilku právě tímto způsobem. Potrubní pošta sice byla v provozu už skoro dva roky, ale jediné, co tudy procházelo, byly telegramy z telegrafní stanice na Malé Straně na hlavní poštu do Jindřišské ulice. Systém potrubí se postupně rozšiřoval, až nakonec měřil úctyhodných 55 kilometrů – to už jsme ale v moderní historii… V roce, kdy potrubím proběhla první veřejností podaná zásilka, o tak rozsáhlou síť nešlo, dokonce na ni nebyl napojen ani tak důležitý bod, jako byl Pražský hrad. Na něj se potrubní pošta zavedla až pro prezidenta Masaryka v roce 1920 a další trasy byly budovány do počátku třicátých let minulého století.

Myš místo pošty

Počátky dopravy zásilek potrubní poštou, kdy se listiny zasílají srolované v pevné kapsli, s sebou nesly i vtípky, které přijímající obsluhu asi příliš nepotěšily. Říkalo se, že občas vtipálek poslal na druhý konec sítě třeba myš nebo jiný „dáreček”.

Když je řeč o neobvyklých zásilkách, potrubní pošta plnila důležitou roli v době druhé světové války. Ve chvíli obléhání rozhlasu byly právě touto cestou do jeho budovy dopravovány náboje.

Mohlo by Vás zajímat:

Skutečné zločiny Velké Prahy očima dobové soudničky: Franta Menšík šel raději sedět, než aby přišel o zlodějskou čest

Nepatří jen do minulosti

Tento systém, fungující na zdánlivě jednoduchém principu podtlaku, byl v Praze využíván až do povodní v roce 2002, kdy došlo k jeho značnému poškození. Kdyby velká voda nepřišla, je velmi pravděpodobné, že by se podzemním potrubím proháněly pod Prahou zásilky ještě dnes.

Nemocnice, továrny i úřady...

Potrubní pošta sama o sobě rozhodně není jen minulostí. I když už po Praze nedoručuje zásilky z jedné pošty na druhou, mnohé podniky, jako jsou nemocnice, tenhle způsob dopravy třeba i biologického materiálu používají dodnes. Je to rychlé, bezpečné a spolehlivé. Díky Denisu Papinovi, který kromě hrnce, jenž dodnes nese jeho jméno, přišel i na možnost dopravy předmětů s pomocí podtlaku.

Přestože potrubní pošta dnes nachází využití hlavně jako lokální doprava zásilek uvnitř areálů, v jejích počátcích s ní měli naši předci opravdu veliké plány. Svědčí o tom i dobové nákresy, na nichž lidé do tubusů nastupují jako do vagónu. Dnes jejich vize v jistém smyslu oživuje projekt hyperloop, který by dopravoval cestující v kapslích podtlakovým tunelem. Nápad z hlavy vizionáře Elona Muska má dosáhnout rychlosti až 1 300 kilometrů v hodině, ale ještě je jen v plenkách. U nás možná propojí Brno s Prahou nebo Vídní.

Zdroje informací: 

Wikipedia.org: Pražská potrubní pošta

Wikipedia.org: Denis Papin, Pneumatic tubes

Galerie Potrubní pošta v Praze slaví narozeniny...

+ 1 fotka + 2 fotky