Facebook
Instagram
Každý z nás zná frázi Je to příšerná práce, ale někdo to dělat musí. Některá povolání jsou ale opravdu extrémní. Kupříkladu takový sběrač zvratků ve starověkém Římě. Rozhodně se nenudil, protože různých oslav tehdy bylo více než dost. Někdy ale určitě přišly dny, kdy by tuto profesi nepřál ani svému největšímu nepříteli.
Nenechte se zmást. Sběrači zvratků existují i v současnosti. Najdeme je třeba v zábavních parcích, kde se snaží z horské dráhy seškrábat částečně strávenou cukrovou vatu. Naštěstí si už ale předmět své práce nemusí odnášet domů. Na rozdíl od svých dávných římských kolegů.
Obžerství ve starověkém Římě
Ve starověkém Římě bylo všeho dostatek, dokonce by se dalo říci, že i přebytek. Císaři, senátoři a další zámožní lidé pořádali četné opulentní oslavy, během kterých stoly přetékaly jídlem a víno se pilo po litrech. Mezi největší párty vyznačující se nezřízeným obžerstvím patřily bakchanálie. Ty se pořádaly na oslavu boha vína a úrody Dionýsa (Bakcha). Tímto způsobem si měli lidé zajistit úrodu na příští rok.
Na denním pořádku byly ale i další oslavy. Každý chtěl totiž vzdát hold jinému bohu, a hlavně se pochlubit svým bohatstvím. Podle webu Scientific American patřila mezi nejznámější bankety takzvaná hostina u Trimalchiona, která se objevila i ve hře Satyrikon dramatika Petronia. Na čem si mohli hosté pochutnat? Na plších v medu, pečené divoké prasnici, která měla na strucích přisátá selata, a králíkovi s připevněnými křídly. Ten měl znázorňovat Pegase.
Náročná směna sběrače zvratků
Po takové spoustě jídla se bylo potřeba uvolnit. K tomu měly sloužit místnosti, kterým se říkalo vomitoria. Později se ale zjistilo, že šlo o pouhou fikci. Když se chtěl Říman vyzvracet, udělal to přímo na hostině. A právě tehdy přišel na řadu sběrač zvratků.
První pravidlo jeho profese znělo: všechny vyvržené tělesné tekutiny v připravených nádobách je potřeba doma zlikvidovat. Častokrát to ale nestačilo. Zvratky létaly i vzduchem, takže se musela vytřít také podlaha. Někdo se tak přejedl, že prostě nemohl čekat na to, až mu přinesou novou nádobu.
Navíc se sběrači museli plazit pod stoly a ihned utřít to, co hosté vyvrhli pod sebe. Občas jim tak obsah jejich žaludků přistál na hlavě. Nejhůře na tom byli otroci, kteří tuto práci také občas vykonávali. Ti za ni totiž ani nedostali zaplaceno.
Zvracením ku zdraví
Římané měli velkou úctu k jídlu a zvracení považovali za skvělý způsob, jak si udržet dobré zdraví. Jejich lékaři jim sice nedoporučovali zvracet denně, ale občasný gejzír zbytků jídla nebyl na škodu, hlavně kvůli vyplavení toxinů z těla. Sběrači zvratků tak měli díky tomu o živobytí postaráno. Stačilo si jen počkat na další hostinu.
Zdroje informací:
Wikipedia.org: Bacchanalia
Grunge.com: The Terrible Life Of The Roman Vomit Collector
